Sciencemag.cz
Doporučujeme
Některé ochranářské aktivity a nápady budí údiv, podle všeho jsou ale míněny vážně. Antropolog Justin Holcomb z University of Kansas a jeho kolegové nyní přišli s tím, že „archeologicky“ chránit by se měl také Mars: a to sice ne jeho původní podoba, ale ve smyslu lidských artefaktů na něm.
Používá přitom argument, že nás zajímají stopy a doklady lidské expanze z Afriky, třeba artefakty cloviské kultury (jedno z nejstarších lidských osídlení v Americe). Landery, rovery, různé trosky sond, přistávacích modulů a další pozůstatky lidské činnosti na Marsu mají podobně dokládat touhu lidstva rozšířit své hranice. Proto si mají zasluhovat katalogizaci, konzervaci, ochranu a péči. „Z archeologického hlediska jsou to klíčové body v naší historické časové ose migrace,“ tvrdí doslova.
Skládky odpadu z pravěku jsou důležitou památkou, z níž se toho dá hodně vyčíst, podobně má mít velkou archeologickou hodnotu vesmírný odpad. Vlastně to není „odpad“, ale „dědictví“ (odpad se odstraňuje, zatímco dědictví uchovává). Z čehož má dále vyplývat, že budoucí mise na Mars a další planety musí brát v úvahu potenciální archeologické škody v místech přistání a na dalších místech, kde se plánuje lidský průzkum. (Poznámka PH: to je skutečně nápad. Nebylo by nejlepší proto další průzkum rovnou zastavit? Nebo lze naopak tvrdit, že ovšem nová mise nejspíš mnohem více oněch cenných archeologických památek vytvoří než zničí?)
J. Holcomb měl již v minulosti podobné ideje v souvislosti s Měsícem, kdy mluvil o „lunárním antropocénu“ apod. Doporučuje vytvořit metodiku pro sledování a katalogizaci lidského materiálu na Marsu a dalších planetách, které by lidé mohli navštívit, možná prostřednictvím již existující databáze, jako je Registr objektů vypuštěných do vesmíru OSN (U.N. Register of Objects Launched into Outer Space).
Emerging Archaeological Record of Mars, Nature Astronomy (2024). DOI: 10.1038/s41550-024-02439-w
Zdroj: University of Kansas / Phys.org
Poznámka PH: Vtip je podle mě právě v tom, že co je takto cenné, se dá posuzovat až zpětně. Kdyby někdo chtěl po pravěkých lovcích, aby uchovávali např. odpad ze svého štípání kamenů (nejstarší kamenné nástroje, unikát!), budou si ťukat na čelo. I takový první Apple Macintosh se stal hodnotným až časem jako řekněme sběratelský předmět, zatímco drtivá většina elektroniky z té doby je právě jen odpad. (Takže by se muselo konzervovat úplně všechno.)
