Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před 210 miliony let se na dnešním území ČR rozkládala nehostinná písečná poušť. Deště tu byly výjimečné a když už se přihnaly mraky, přívaly vody prohlubně naplnily. Vláha nakrátko umožnila vyrůst rostlinám, jež k hodům přilákaly býložravé živočichy. Sezónně vlhké prostředí rovněž způsobilo, že se stopy tohoto prehistorického života zachovaly dodnes. Nejnovější objev, který se podařil díky vědcům Geologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, rozšiřuje bohatost tehdejšího života o další druh suchozemského dinosaura, který jsme na našem území dosud neměli popsán. O tomto objevu informoval jako první vědecko-popularizační magazín Meteor Českého rozhlasu.
Z území České republiky jsme zatím znali jen jediný otisk nohy dinosaura. Vědecky ho v roce 1998 popsal dr. Jaroslav Zajíc z Geologického ústavu Akademie věd, a to v pískovcovém bloku pocházejícím z lomu U devíti křížů nedaleko Červeného Kostelce. Druhou stopu objevil Zajícův kolega ze stejné instituce – dr. Radek Mikuláš – cílevědomým „stopováním“. „Bylo zřejmé, že kde je jedna stopa, mohou být další,“ uvádí k objevu Radek Mikuláš. „Proto jsem si vytipoval veřejná místa, vydlážděná pískovcovými deskami lomu U devíti křížů a systematicky je ve svém volnu prohledával. Po čase mne tato činnost zavedla až do Botanické zahrady v Praze Troji a u Vinice Sv. Kláry, na okraji jednoho z chodníků, jsem spatřil útvar, který mi stopu velmi silně připomínal.“
V tu chvíli ještě Radek Mikuláš neměl jistotu a se svým nálezem se svěřil dramaturgovi vědecko-populárního magazínu Meteor Českého rozhlasu – Marku Janáčovi. Společně se pak na místo vydali, jenomže stopa „zmizela“ pod kamennými truhlíky s květinami. Našli jen otisk méně dokonalý než stopa, za kterou se sem vydali. „Když mi Radek Mikuláš ukázal fotografii, pořízenou v den nálezu, nebylo pochyb o tom, že je třeba nález důkladně prozkoumat,“ vzpomíná dnes na září 2010 Marek Janáč, který ještě tentýž večer zatelefonoval řediteli Botanické zahrady hl. m. Prahy – dr. Oldřichu Vackovi.
„Byl to takový tajemný telefonát,“ vybavuje si Oldřich Vacek, jak se dozvěděl o možnosti, že by na území Botanické zahrady v Troji mohla být stopa dinosaura. „V Botanické zahradě se snažíme vedle krásných a zajímavých rostlin představovat také geologickou minulost Země, že se ale na samém vrcholu naší vinice podobný artefakt skrývá, o tom jsme neměli ani tušení,“ říká Oldřich Vacek. Okamžitě nabídl veškerou podporu případným výzkumům, které by pravost nálezu potvrdily nebo vyvrátily.
Počátkem října 2010 se v Botanické zahradě sešli objevitel Radek Mikuláš, Marek Janáč a dva odborníci z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze: dr. Martin Mazuch a dr. Martin Košťák. Oba nade vší pochybnost potvrdili, že skutečně jde o dinosauří stopu a doporučili její další výzkum.
V listopadu 2010 stopa z chodníku v Botanické zahradě opět zmizela. Tentokrát ji odborně vyzvedli pracovníci firmy Geosvět a.s. a přenesli do laboratoří k očištění a zakonzervování. Lednový průzkum otisku ukázal, že s největší pravděpodobností patří jinému druhu dinosaura, než objev z 90. let 20. stol. „Tento fakt znamená, že se bohatost života na našem území v období před 210 miliony lety rozrostla o nový dinosauří druh,“ komentuje objev ředitel Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze – Martin Košťák a jeho kolega Martin Mazuch dodává: „Ačkoliv se podle stopy dá vzhled a životní strategie živočicha, který ji zanechal, určit jen přibližně, předpokládáme, že šlo o tvora velikosti většího krocana, který měl v pánevní oblasti výšku 90 cm až 1 m. Od špičky tlamy až po konec ocasu mohl měřit asi 2,5 m.“
