Sciencemag.cz
Doporučujeme
Působivý záběr, který zveřejnila Evropská jižní observatoř ESO, přináší důležité stopy vedoucí k odpovědi na otázku, jak by se mohly formovat planety o hmotnosti Jupiteru. V blízkosti mladé hvězdy vědci objevili rozsáhlé shluky prachu, které by se mohly zhroutit vlastní gravitací a vytvořit obří planety. Snímek vznikl kombinací dat pořízených pomocí dalekohledu VLT a radioteleskopu ALMA.
„Jedná se o skutečně zajímavý objev. Vůbec poprvé se podařilo detekovat shluky hmoty v okolí mladé hvězdy, u kterých existuje potenciál, že by se mohly stát obřími planetami,“ upozorňuje Alice Zurlo (Universidad Diego Portales, Chile), vědecká pracovnice, která se na pozorování podílela.
Studie je založena na interpretaci působivého snímku pořízeného přístrojem SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch) pracujícího na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope). Záběr zachycuje fascinující detaily rozložení hmoty v okolí mladé hvězdy V960 Monocerotis, která se nachází ve vzdálenosti více než 5 000 světelných let od Slunce a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Zájem astronomů upoutala v roce 2014, když náhle zvýšila svou jasnost více než dvacetkrát. Pozorování získaná přístrojem SPHERE krátce po začátku tohoto zjasnění odhalila, že materiál obíhající hvězdu V960 Mon je uspořádán do několika propletených spirálních struktur táhnoucích se do vzdálenosti větší než celá Sluneční soustava.
Objev astronomy motivoval k další analýze archivních pozorování tohoto systému provedených pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jehož partnerem je ESO. Zatímco VLT je schopen zobrazit shluky prachového materiálu kolem hvězdy pouze ‚z venku‘, ALMA dokáže nahlédnout hlouběji do jejich vnitřní struktury. „ALMA nade vší pochybnost ukázala, že spirální ramena procházejí fragmentací, což vede ke vzniku shluků o hmotnosti srovnatelné s planetami,“ říká Alice Zurlo.
Astronomové se domnívají, že obří planety vznikají buď postupnou ‚akrecí jádra‘, kdy se prachová zrna postupně spojují dohromady do větších objektů, nebo kolapsem v ‚gravitační nestabilitě‘, kdy se velké shluky hmoty v okolí hvězdy zhroutí vlivem vlastní gravitace. Vědcům se dosud podařilo najít důkazy potvrzující správnost prvního scénáře, pro druhý z nich však zásadní podpora ze strany pozorování zatím chyběla.
„Až dosud nikdo nezískal pozorování gravitační nestability odehrávající se v planetárním měřítku,“ upozorňuje Philipp Weber (University of Santiago, Chile), hlavní autor studie publikované v časopise Astrophysical Journal Letters.
„Naše skupina pátrá po známkách vznikajících planet již více než deset let a z tohoto úžasného objevu ani nemůžeme být nadšeni víc,“ říká člen týmu Sebastián Pérez (University of Santiago, Chile).
Přístroje ESO astronomům v budoucnu pomohou odhalit další detaily o tomto vznikajícím planetárním systému. A klíčovou roli zde jistě sehraje dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který ESO v současné době staví v chilské poušti Atacama. ELT bude schopen pozorovat soustavu podrobněji než dosud a shromáždit o ní zásadní informace. „ELT umožní zkoumat koplexní chemickou skladbu těchto shluků, což nám pomůže dozvědět se více o složení hmoty, ze které se mohou potenciálně formovat planety,“ dodává Philipp Weber.
Další informace
Autorský tým stojící za touto studií tvoří mladí vědci z různých chilských univerzit a vědeckých institucí sdružených pod hlavičkou výzkumného centra YEMS (Millennium Nucleus on Young Exoplanets and their Moons), který je financován chilskou Národní agenturou pro výzkum a vývoj (ANID) a jejím programem Millennium Science Initiative. Dvě použitá zařízení, ALMA i VLT, se nacházejí v chilské poušti Atacama.
Výzkum byl prezentován v článku publikovaném v časopise The Astrophysical Journal Letters (doi: 10.3847/2041-8213/ace186).
