(Vlevo) Arp 148 je galaxie se zvláštní strukturou, která vznikla po srážce dvou galaxií, kdy do středu galaxií spadlo velké množství materiálu. Kredit: NASA, ESA, Hubble Heritage Team. (Vpravo) Simulace vzniku Arp 148. Při čelní srážce dvou diskových galaxií se do centrální oblasti dostává značné množství molekulárních mračen, které poskytují palivo pro centrální černou díru. Současně tento proces vyvolváá v centrální oblasti galaxie prudkou tvorbu hvězd. Tyto výsledky simulace se dobře shodují s pozorovanými vlastnostmi galaxie Arp 148. Kredit: Chi-Hong Lin/ASIAA

Nová teorie vysvětluje rychlý vznik velmi hmotných černých děr

Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí?
Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan Hwang z National Central University nyní ve studii publikované v The Astrophysical Journal tvrdí, že řešením záhady jsou mračna vodíku v molekulární podobě.
Tým použil simulace splynutí galaxií s vysokým rozlišením ke zkoumání růstu superhmotných černých děr a jejich vlivu na hostitelské galaxie. Zavedením nového modelu molekulárních mračen zjistili, že k růstu černých děr dochází především akrecí molekulárních mračen při splynutí galaxií. Molekulární mračna ve srovnání s atomárními a ionizovanými plyny efektivněji „padají“ do galaktického centra, čímž se rychle zvyšuje rychlost tvorby hvězd v galaxii a poskytuje potřebná hmota pro rychlý růst černé díry. To umožňuje černým dírám, které měly původně jen několik milionů hmotností Slunce, vyrůst na miliardy hmotností Slunce už během několika stovek milionů let. Z pozorovaných dat se tím vysvětluje nejen samotný růst černých děr v centrech galaxiích, ale i rychlý „celkový“ vývoj těchto galaxií.

Chi-Hong Lin et al, Rapid Growth of Galactic Supermassive Black Holes through Accreting Giant Molecular Clouds during Major Mergers of Their Host Galaxies, The Astrophysical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-4357/acd841
Zdroj: Academia Sinica / Phys.org přeloženo/zkráceno

Sb20Au12K: Kuriózní klecová molekula z kovů

Chemikové z tří čínských univerzit a Universidad San Sebastián v Chile poprvé připravili molekulu podobnou …

2 comments

  1. Zdenek Mazanec

    Ok, s marcny vodiku to v simulaci klapne. Ted uz jen vysvetlit, kde se tam velika mracna vodiku vzala a bude to uplne v pohode.

  2. Andrej Kováč

    Mám pocit,že se špatně vysvětluje gravitace. Všichni zapomínají na temnou hmotu,ta se tlačí velkou silou na své původní místo.Vznik hvězd,planet a td.zabraly místo.Temná hmota je obsažená i v atomech a i tam působí jako protitlak
    Po výbuchu super nový vzniká velká teplota a srážka hmoty.Temná hmota se z atomů vytlačí a není pak žádný protitlak a tím vzniká ohromný tlak temné hmoty na atomy.Myslím,že toto je gravitace!Čím méně temné hmoty v atomech tím je prvek těžší. Možná ,že moje myšlenka je zcesná,ale už otom dlouho přemýšlím.(Přidejte si k tomu ještě temnou energii.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close