Europa. NASA/JPL/DLR. Volné dílo.

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na Jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Díky rovníkovému průměru 3 100 kilometrů je Europa čtvrtým největším z 95 známých měsíců Jupiteru a je také nejmenším ze skupiny Galileovských měsíců. Vědci předpokládají, že se pod jeho ledovou krustou ukrývá rozlehlý oceán slané vody a jsou zvědaví, zda by pod povrchem Europy nemohly existovat podmínky vhodné pro vznik života. Zájem astrobiologů nevzbudila pouze voda. Na možnosti vzniku života má vliv i místo, kde daný měsíc obíhá okolo Jupiteru. Oběžná dráha Europy se nachází přímo uprostřed obřích radiačních pásů plynné planety. Nabité (ionizované) částice proto bombardují ledový povrch, což může vést k rozložení vodní molekuly na vodík a kyslík, přičemž kyslík může proniknout do podpovrchového oceánu.

„Europa je jako ledová koule, která pomalu přichází o svou vodu v tekoucím potoce. Jen s tím rozdílem, že v tomhle případě představují potok ionizované částice, které se prohánějí kolem Jupiteru v jeho mimořádném magnetickém poli,“ vysvětluje Jamey Szalay z Princeton University v New Jersey, vědec zapojený do přístroje JADE a dodává: „Když tyto ionizované částice dopadnou na Europu, rozdělí vodní molekulu v povrchovém ledu, takže vznikne vodík a kyslík. Tímto způsobem je celá ledová krusta neustále erodována vlnami nabitých částic, které na ni stále dorážejí.“

Když sonda Juno 30. září 2022 v 0:36 SELČ prolétla 354 kilometrů nad povrchem Europy, přístroj JADE zaznamenal a změřil ionty vodíku a kyslíku, které vznikly bombardováním nabitými částicemi a poté je zachytilo magnetické pole Jupiteru. „V době průletů americké sondy Galileo kolem Europy se nám ukázal komplexní a dynamický systém interakcí mezi Europou a jejím okolím. Juno přinesla nové možnosti, jak přímo měřit složení nabitých částic vyvržených z atmosféry Europy. Nemohli jsme se dočkat, až budeme moci nahlédnout za oponu tohoto vzrušujícího vodního světa,“ vysvětluje Szalay a dodává: „Netušili jsme však, že pozorování sondy Juno nám umožní tak přesně určit množství kyslíku produkovaného na ledovém povrchu Europy.“

Sonda Juno nese 11 špičkových vědeckých přístrojů, které byly navrženy ke studiu Jupiterova systému, včetně devíti aparátů, které se zaměřují na nabité částice a elektromagnetické vlny pro studium magnetosféry Jupiteru. „Možnost provést blízké průlety kolem Galileovských měsíců v rámci nadstavbové fáze nám umožnila provádět širší vědecký výzkum včetně jedinečných příležitostí, jak se podílet na prozkoumávání obyvatelnosti Europy,“ vysvětlil Scott Bolton, hlavní řešitel mise Juno ze Southwest Research Institute v San Antoniu a dodal: „A to ještě nekončíme. Čekají nás ještě další průlety kolem měsíců a také první průzkum jupiterova prstence, ale i atmosféry v polárních oblastech.“

Produkce kyslíku bude jedním z mnoha témat, kterým se má věnovat připravovaná americká sonda Europa Clipper, až v roce 2030 dorazí k Jupiteru. Mise je vybavena pokročilými systémy, mezi kterými najdeme devět vědeckých přístrojů. Ty by měly pomoci vědcům zhodnotit, zda má Europa podmínky, které by mohly být příznivé pro život. Bolton a zbytek týmu kolem mise Juno obracejí svůj zrak k dalšímu měsíci Jupiteru, vulkány posetému Io. Sonda se totiž 9. dubna prosmýkne 16 500 kilometrů od jeho povrch. Data, která Juno nasbírá, se přidají do archivu k minulým průletům. Najdeme mezi nimi i dva blízké průlety ve vzdálenosti 1500 kilometrů, ke kterým došlo 30. prosince 2023 a 3. února 2024.

Přeloženo z:
https://www.missionjuno.swri.edu/

autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz, upraveno

Rovina oběhů planet je vůči rotaci hvězdy nakloněná běžně

Astronomové si dlouho lámali hlavu, proč mají všechny planety v naší Sluneční soustavě mírně nakloněné …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close