Archiv článků: kyslík

Kyslíková fotosyntéza může být výjimečná – a s ní i komplexní život

Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …

více »

Bakterie dýchá pro nálevníka dusičnany

Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …

více »

Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

více »

Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi

Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …

více »

Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let

Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …

více »

S antioxidanty to není vůbec jednoduché

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Většina antioxidantů přerušujících řetězovou reakci funguje v zásadě stejně jako vitamin C: darováním elektronů. Řada nejznámějších antioxidantů, například karotenoidy, flavonoidy, fenoly a taniny, se musí získávat stravou z rostlin. Jejich relativní význam pro tělesnou antioxidační rovnováhu se určuje těžko, nicméně se předpokládá, že celkově jsou zodpovědné za příznivé efekty konzumace …

více »

Izotopy stroncia mají ukazovat, kde ležel Punt

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Starověcí Egypťané se po Rudém moři plavili do země Punt, odkud dováželi hlavně vonné látky a koření, dále i slonovinu, eben, zlato a pštrosí peří – obecně tedy luxusní zboží. Předpokládáme, že Punt se nacházel někde na území dnešního Somálska, ve hře jsou ovšem i okolní oblasti, Eritrea, Džibuti nebo …

více »

Vědci navrhují na Marsu elektrolyzovat přímo solanku

Většina technologií elektrolytického rozkladu vody vyžaduje vodu čistou, slanou je nejprve třeba odsolit. Na Marsu je však kapalná voda přítomná hlavně jako slaný roztok, jehož hlavní složkou je chloristan hořečnatý. Vijay Ramani z Washington University v St. Louis a jeho kolegové proto vyvinuli nový postup elektrolýzy vody speciálně šitý na …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close