Sciencemag.cz
Doporučujeme
V podzemí univerzitní budovy v Drážďanech se hraje o osud milionů kuřat. Zdokonalují zde techniku, jak zjistit pohlaví budoucího kuřete ještě ve vajíčku. Jde o to, aby se nemuseli usmrcovat vylíhnutí kohoutci, píše agentura AFP.
Kohouti nesnášejí vejce a v chovu zaměřeném na produkci vajec nejsou nijak užiteční. Kuřata mužského pohlaví jsou tedy likvidována ihned po narození. Jen v Německu se takto každoročně usmrtí 50 milionů kohoutků.
Na univerzitní klinice ve východoněmeckých Drážďanech pracuje profesor analytické chemie Gerald Steiner se svým týmem už čtyři roky na tom, aby kohoutky uchránil od tohoto nezáviděníhodného osudu, který pobuřuje veřejnost v mnoha zemích.
Nová technika spočívá v tom, že se krevní cévy embryí analyzují pomocí spektroskopie. Ta se používá v onkologii k identifikaci nádorů, poněvadž umožňuje rozlišit zdravé buňky od nemocných.
„Jestliže je možné identifikovat nádor, proč by se tak nemohlo rozlišovat pohlaví?“ říká fyzička Roberta Galliová. Projektem se v Německu zabývá několik týmů a dva soukromé podniky. Pracují na něm veterináři, chemici, inženýři a fyzici.
Galliová a její kolegyně Grit Preusseová vybírají vajíčka. Vajíčka byla v líhni tři dny a krevní cévy se již vytvořily. „Nevznikly však nervové buňky, takže plod nic necítí,“ upřesňuje Gerald Steiner. Z hlediska etiky je lépe provést selekci nyní než poté, co se kuřata vyklubou.
Laser vyhloubí kulatou dírku na špičce vajíčka, která umožní po odstranění skořápky nahlédnout dovnitř. Ve žloutku se rýsují cévy viditelné pouhým okem a tluče tu malinkaté srdíčko. Vejce se pak umístí do spektrometru. Na obrazovce se ukáže spektrum biochemických charakteristik krve plodu.
„Pouhým okem není vidět rozdíl mezi samečkem a samičkou, ale počítač to dokáže, jestliže je správně naprogramován,“ vysvětluje Steiner. Na tomto programu využívajícím algoritmy jeho tým v posledních letech pracoval a dosáhl spolehlivosti identifikace na 95 procent.
Procedura zabírá jen několik minut. Jde-li o samečka, je vejce zlikvidováno. Vejce, z něhož by se vyklubala slepička, je opět uzavřeno a umístěno do líhně. O několik dní později se z něho vyklube nosnice, kterou univerzita odevzdá biofarmě v regionu.
Podle Steinera se nepochybně najde využití i pro embrya kohoutků, která by se mohla používat jako potrava pro ryby nebo při výrobě šamponů.
Metoda odpovídá kritériím, která si vědci stanovili: zásah umožňuje, aby se pak vyklubala zdravá kuřata, a proces může být automatizován, vysvětluje Preusseová. Tím se tato metoda liší od jiných, spočívajících například na endokrinologické analýze.
Příští etapou Steinerovy metody bude automatizace. Jeden přístroj vytvoří dírku, druhý identifikuje pohlaví, uzavře vajíčko se slepičkou a dá stranou „chlapečka“. Na vývoji těchto přístrojů, které by jednou mohli používat chovatelé, pracuje jedna drážďanská start-up firma.
Kdy to bude? V Německu má tato otázka i politický charakter. Ministr zemědělství Christian Schmidt slíbil, že od roku 2017 už nebudou kohoutci likvidováni. Spoléhá přitom na Steinerův výzkum, který jeho ministerstvo částečně financuje.
„Politici na nás tlačí v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami v roce 2017,“ říká Steiner. Je přesvědčen, že do té doby jeho metoda bude moci být sériově využívána. „Splní se tak sen zemědělců: mít jen nosnice. A přitom bude vyřešena i etická otázce,“ dodává.
