autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Stárnutí a autokanibalismus

Červ Caenorhabditis elegans (háďátko obecné) je pro biology oblíbeným modelovým organismem. Genetik David Gems z University College London a jeho kolegové nyní využili háďátko ke studiu různých teorií stárnutí.
Podle nejčastější teorie je stárnutí důsledkem poškozování replikační mašinérie, nedostatečného dělení buněk atd. Druhá teorie k tomu přistupuje způsobem trochu modifikovaným: stárnutí podle ní není výsledkem selhání mechanismů, ale pokračováním mechanismů, které jsou užitečné v mladém věku. Dejme tomu mechanismy zajišťující růst a rychlé dělení buněk časem vyvolají rakovinu atd.
U háďátek byl objeven mechanismus, který podporuje druhou verzi. Červ tráví část vlastního těla, což mu pomáhá v rozmnožování (tímto způsobem dokáže vytvářet vajíčka i při nedostatku potravy), ale současně ho to poškozuje, organismus se pak mj. plní tuky. Výsledkem může být rakovina nebo ještě spíše to, že střeva se rozpadnou a s nimi i celý organismus – probíhá to rychle, háďátka žijí kolem 3 týdnů. Jakmile výzkumníci změnili geny ovlivňující vytváření vajíček, červi žili déle. Navíc se zdá, že jednou nastartovaný proces pokračuje, čili háďátka se autokanibalizují, i když už syntézu vajíček zastaví.
Vajíčka vytvářejí hermafrodité, což je 99 % háďátek. Zřídka existující samci to nedělají, stačí je však geneticky pozměnit tak, aby syntetizovali jeden odpovídající protein. Pak se opět začnou sami trávit a hynou dříve.
Steven Austad z University of Alabama v Birminghamu (od něhož česky na toto téma vyšla kniha Proč stárneme) k výsledkům studie uvádí, že jedna věc je stárnutí červů, vazbu k procesům stárnutí u savců zde však nevidí. (U člověka se např. spekuluje o proteinu mTOR, který je nezbytný během embryonálního vývoje, zůstane však aktivní a v dalším věku se dává do souvislosti s rakovinou nebo vznikem neurodegenerativních chorob.)
Stejně jako u hypotézy opotřebování se nabízí otázka, proč určité procesy nejsou zastaveny. Zde v odpovědi mezi oběma přístupy ke stárnutí asi nebude rozdílu. Příslušné obranné mechanismy se nevyplatí vyvíjet, protože v přírodě organismy stejně umírají vesměs jinak než z „vnitřních příčin“. Selekce podporuje spíše více investovat do přežití v mladém věku a předání příslušných genů dál.

Zdroj: Science AAAS a další
DOI:https://doi.org/10.1016/j.cub.2018.06.035 Current Biology

O kostkách ledu ve sklenici: Trochu překvapivý pohled na entropii

Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close