Při studiu několika tisíc ordovických (tj. raně prvohorních) zkamenělin, zejména trilobitů, mlžů, gastropodů a ostnokožců z oblasti Barrandienu (mezi Plzní a Prahou) vyšlo najevo, že počínaje středním ordovikem byla velká většina mrtvých těl předmětem systematického a propracovaného projídání. Uvnitř schránek odumřelých organismů se stopy projídání dochovaly v podobě chodbiček uvnitř usazeniny, která byla po určitou dobu od úhynu obohacována mikrobiálními společenstvy z odolnějších (například vazivových) tkání. Vzorce projídání se u každé fosilní skupiny do značné míry opakují a lze z nich odvodit polohu a tvar některých měkkých tkání. Složité potravní strategie se objevují v geologické epoše velké radiace (rozrůznění) mnoha skupin organismů. V odborné literatuře je tato radiace označována zkratkou GOBE (Great Ordovician Biodiversification Event), jejíž hlavní část se odehrála před 465 až 460 miliony let.
evoluce geologie ordovik paleontologie
Jak srdeční buňky odolávají nedostatku kyslíku?
Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. …