Foto 1: První zaznamenané vývraty borovic směrem doprava způsobila zadní část rotace tornáda. Foto: Petr Münster.

Supercela a tornádo u Letovic 31. 3. 2023

První letošní tornádo bylo zaznamenáno již 31. 3. pod supercelou u Letovic. Podle rozsahu škod v krajině zjištěných terénním průzkumem mohla být jeho dráha až 4 km dlouhá, a to od obce Rudka po Lhotu u Letovic. Většina škod se vyskytovala v lesních porostech, Lhotu ale zasáhlo tornádo i v zastavěné části, hlavně na zahradách. Posouzením škod podle metodiky Mezinárodní Fujitovy stupnice byla určena kategorie tornáda v jeho počátcích na IF0+, v druhé polovině dráhy až IF1+. Rychlost větru v těchto kategoriích může být v širokém intervalu, průměrně se však uvádí 170 km/h právě pro kategorii IF1+.

Pozorování
Během pátečního večera 31. 3. se na sociálních sítích začaly objevovat první fotografie a videa pozorované tromby s oblačnou sníženinou supercely nebo přímo studovaná supercela, která
postupovala z okolí Letovic dále na východ. Na svém facebookovém účtu je sdíleli lovci bouří z Czech Thunderstorm Research Association (CTRA). Než byly během soboty 1. 4. na sociálních
sítích zveřejněny další fotografie již přímých škod v krajině, nebylo jisté, zda se jednalo o tornádo.
Přímým důkazem se stalo video z kamery na jednom z domů ve Lhotě u Letovic, na kterém je záznam zesíleného větru následovaného vírem tornáda, které mimo jiné převrací plechovou zahradní kůlnu. Podle ohnisek nejčetněji poškozených stromů a dále na základě videodokumentace, informací od místních zasahujících složek HZS a obyvatel byla členy CTRA prvotně určena dráha tornáda na území obcí Nýrov a Lhota u Letovic.

Terénní průzkum
Následný terénní průzkum ČHMÚ se soustředil na výseč území vedenou skrze oblast potvrzených škod po tornádu. A to jak proti směru postupu kvůli nalezení prvního dotyku tornáda s povrchem,
tak ve směru postupu jižní části supercely do oblasti posledního pozorování tromby v okolí Horního Štěpánova. V pondělí 3. 4. byla prozkoumána oblast od silnice mezi obcemi Petrov a Rudka po údolí řeky Svitavy jižně od Letovic. První náznaky škod byly pozorovány na mýtině severně od obce Rudka. Kromě čerstvě vyvrácených stromů se zde vyskytovaly vývraty očividně staršího data, které by byly zavádějící pro závěry učiněné pouze na základě leteckého průzkumu. K odlišení starších a nových vývratů a polomů bylo třeba posoudit čerstvost vytrženého kořenového systému nebo i vlhkost vyzdvižené půdy. Pro odlišení škod způsobených tornádem a přímočarým větrem bylo důležité posoudit i směr padlých kmenů. Na mýtině a v okolí bylo vyvráceno jen pár solitérních borovic a bříza, přičemž půda byla poměrně mokrá. Směr jejich vývratu odpovídal rotaci víru, který právě zde mohl zesílit a působit první škody. Následně se podél dráhy tornáda skrze smrkový a borovicový les směrem k východu objevovaly četnější vývraty a polomy – z velké části již zpracované či odklizené místní lesní správou. Přibližně po 700 m se dráha přiblížila k silnici mezi Rudkou a Nýrovem, kde stromy padlé přes silnici musely být odstraněny jednotkou HZS (nahlášená událost v čase 18:21 SELČ).
Jednalo se o několik stromů padlých jižním až jihovýchodním směrem, tedy prouděním v zadní části tornáda, resp. silným prouděním vzduchu nasávaným do víru tornáda, které procházelo po severní straně vedle silnice. I zde byl zpracovaný a odklizený větší počet stromů, zřejmě poškozených pádem přes sebe. Z velké části zde docházelo k selekci nejspíše velmi vysokých stromů, případně hůře zakořeněných v mělké a mokré kamenité půdě. Poté se dráha tornáda stočila na severovýchod s postupujícím updraftem supercely, čímž se tornádo vyhnulo zastavěné oblasti obce Nýrov. Rozpoznání souvislé trasy tornáda bylo znemožněno ukončením lesního porostu. Až po křížení dráhy tornáda se silnicí mezi Nýrovem a Zábludovem se na polích bez vysokého porostu neobjevovaly známky škod. Mohlo také dojít k přechodnému zeslábnutí tornáda nebo přerušení kontaktu s povrchem při pulsující intenzitě updraftu bouře.

Další větší koncentrace polomů a vývratů, převážně vzrostlých smrků, se vyskytla u silnice do Zábludova v údolí místního potůčku, kde byl zaznamenán výjezd HZS za účelem odklizení stromů přes silnici (ohlášeno 18:20 SELČ). V zalesněných svazích podél potoka pokračovala dráha tornáda směrem na Lhotu u Letovic. Podél cyklotrasy mezi poli na východě obce Lhota opět nebyly znatelné škody. Avšak na záběrech výše zmiňované kamery sledující zahradu ve východní části obce směrem na sever jsou patrné zvířené částice prachu, možná i pilin ze zpracování dřeva, z přibližně 250 m vzdáleného okraje lesa ještě před výskytem tornáda přímo na zahradě. Jedná se o zrychlené proudění vzduchu nasávaného do víru tornáda a demonstruje sílu proudění v širokém okolí samotného víru. Vír identifikovaný rotujícími předměty a prachem měl podle záběrů kamery odhadem 5 až 10 m v průměru. Právě na pozemku zahrady majitele kamerového záznamu byly vyvráceny některé vzrostlé ovocné stromy – opět z poměrně mokré a kypré půdy. Dráha tornáda pokračovala převážně po zahradách na severním okraji obce, kde převažovaly jen mírné škody po letících troskách. Poslední větší koncentrace škod na lesním porostu byla objevena v úpadu mezi zahradami a silnicí vedoucí do Letovic. Podle směru vývratu vysokých stromů se jednalo o přední stranu rotace, padající kmeny pravděpodobně jako domino poškodily níže stojící stromy, které již byly v době průzkumu zpracovány a odklizeny.
Na západním konci obce v okolí vysílače na kótě 467 bylo objeveno několik jehličnanů spadlých přes lesní pěšiny, které podle čerstvých řezů kmenů pro zprůchodnění mohly souviset s pádem po průchodu mizejícího tornáda. Nasvědčuje tomu hlavně rozbíhavé položení kmenů, i když příčiny mohly být i jiné. Dále ve strmém, zalesněném svahu padajícímu k řece Svitavě nebylo možné určit původ pádu některých stromů. Vzhledem k zároveň slábnoucí mateřské bouřce, u které nad Letovicemi nebyla pozorována kondenzační nálevka nebo tromba, lze usuzovat, že tornádo zaniklo již ve Lhotě. Délka jeho celkové dráhy byla odhadnuta na 4 km, šířka pásu, kde se projevovala rotace vzduchu, mohla dosahovat až 500 m. Doba trvání (i podle rychlosti postupu bouře) byla cca 8 minut.

V čase kolem 18:30 SELČ začala zesláblá supercela opět nabírat na síle. Jižní až jihozápadní část bouře se nacházela nad sníženým terénem v Boskovické brázdě před obcí Knínice. Další
pozorovaná tromba pod základnou byla podle svědectví sdílených na sociálních sítích až v čase kolem 18:50 SELČ někde mezi obcemi Buková, Lipová a Horní Štěpánov. To je na ověřování možných a pravděpodobně nevelkých škod v rozlehlých lesích velmi nepřesná informace.
Záchytným bodem bylo odstranění stromu přes silnici jednotkou HZS v obci Šebetov u křižovatky na Kořenec a Horní Štěpánov. Terén je zde o 100 m výše oproti Boskovické brázdě a pro případný kontakt tornáda s povrchem, nebo vrcholky stromů, byly vhodnější právě výše položené lokality. Ve čtvrtek 6. 4. proto byla prozkoumána i oblast východní dráhy supercely před sledovaným zánikem tromby. V okolí zásahu HZS byly nalezeny pouze dva případy padlých kmenů stromů, které by mohly odpovídat zesílenému působení větru rotujícího kolem vertikální osy. Starý uschlý smrk padlý na silnici ležel severovýchodním směrem a 60 m vzdálený druhý strom byl ukroucen a nakloněn více východním směrem. Právě vícesměrné proudění na přední straně tornáda mohlo zachytit horní část zřejmě vysokého smrku, jemuž kroucením popraskal kmen. Strom přes silnici byl na dispečink HZS nahlášen v 18:58 SELČ, což mohlo být cca 15 minut po události potenciálního tornáda (silnice není tak frekventovaná), nebo to mohlo souviset s následujícím přechodem linie bouří situací, která se právě v tu chvíli nacházela nad lokalitou. V blízkém okolí směrem na východ byly sice i další jednotky vyvrácených stromů, ale stáří jejich pádu nešlo jednoznačně přiřadit stejné události. Průzkum směrem k obci Kořenec nepřinesl žádné další objevy polomů nebo vývratů, které by se daly spojit s událostí 31. 3. A to ani v lese v okolí kóty 631 severozápadně od obce Kořenec, která díky vyšší nadmořské výšce mohla být „další na ráně“. Zde byl terénní průzkum ukončen, jelikož za poli kolem obce Kořenec by bez přesnější znalosti trasy tornáda bylo velmi náročné na velké ploše lesů nalézt známky škod způsobených možným tornádem.

Na základě časové a prostorové shody s postupující supercelou a také díky výslednému směru padlých kmenů v lesním porostu se lze domnívat, že se pod znovu zesílenou supercelou mohlo vyskytnout velmi krátce slabé tornádo na svahu vrchu Mojetín na rozhraní obcí Knínice a Šebetov. Vzhledem k chybějícím svědectvím a velmi sporadickým škodám však nelze s jistotou tvrdit, že se skutečně o tornádo jednalo. Silné poryvy větru totiž lokalitu doprovázely jak při přechodu supercely, tak při následné linii bouří, která přecházela území jen pár minut poté. Později byla rotace vzduchu pod supercelou sledována pouze jako tromba.
Podle podrobné metodiky klasifikace tornáda, resp. dosažené rychlosti větru na základě zjištěných škod z Mezinárodní Fujitovy stupnice, byla na počátku dráhy tornáda určena kategorie IF0+, kde
převažovaly vývraty vysokých stromů s mělkým kořenovým systémem v mokré půdě. Postupně intenzita přecházela až do IF1, zejména v lese mezi Nýrovem a Zábludovem, kde byly u zdravých stromů polámané kmeny. Krátce mohla intenzita vygradovat ve Lhotě u Letovic až do kategorie IF1+, které odpovídají vyvrácené nižší neolistěné stromy na zahradě a také převrácená plechová bouda. Průměrná rychlost větru určená v těchto kategoriích tak mohla dosáhnout 108 km/h (IF0+) až 170 km/h (IF1+). Kategorie však mají určenou poměrně velkou odchylku rychlostí větru a mohou tedy být o 30 až 50 km/h nižší, či naopak vyšší.
Nad obcemi Knínice a Šebetov sice nelze přímo potvrdit výskyt tornáda, ale zjištěné škody – jeden zlomený vysoký uschlý smrk a jeden nalomený – by odpovídaly rychlostem proudění nad lesem okolo 100 km/h (kategorie IF0+).

Tisková zpráva ČHMÚ

(kráceno)

Unikátní nález dosud neznámého druhu pravěké šelmy

Významný nález, který představuje jediný doklad tohoto druhu na celém světě, se podařil paleontologovi Národního …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close