(c) Graphicstock

Svědci obří vesmírné katastrofy, která létajícím astronomům zamotala hlavu

Hvězdný systém BD +20 307 tvoří dvě hvězdy, které najdeme asi 390 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 3,4 dní.

Obě stálice jsou spektrální třídy F, což znamená, že jsou masivnější a jasnější než Slunce.

V infračervené části spektra vyzařují více, než by měly. Příčinou je velké množství teplého prachu, který absorbuje hvězdné světlo, zahřívá se a vyzařuje právě v infračerveném oboru.

Okolo mladých hvězd se prach vyskytuje poměrně běžně. Vznikají z něj planety a celý planetární systém. BD +20 307 ale nejsou žádná hvězdná nemluvňata. Jejich věk se odhaduje na 1 miliardu let. Prach v tomto případě neukazuje na planetární porodnici ale spíše hřbitov. V systému došlo patrně nedávno (v astronomickém měřítku) ke kolizi dvou těles o velikosti planet.

Musely to být velká tělesa. Rozhodně nešlo o srážku menších asteroidů. Prachu je tolik, že byste potřebovali objekt o velikosti přes 100 km a obří vesmírný mlýnek, kterým byste ho rozemleli na prach.

Systém byl pozorován v letech 2004 a 2005 pozemskými dalekohledy a následně i kosmickým dalekohledem Spitzer. O deset let později se na něj podíval dalekohled SOFIA, který se nachází na trochu neobvyklém místě – v zadní části upraveného Boingu 747. Letadlo vystoupá do výšky 10 km, otevře zadní dveře (tohle raději nezkoušejte) a astronomové se mohou pustit do práce. Ve větší výšce je méně vodní páry, která astronomům stěžuje pozorování v infračervené části spektra.

Ale zpět k BD +20 307. V roce 2015 SOFIA odhalila, že v kratších vlnových délkách je prach v systému jasnější, než byl o deset let dříve. Proč? Teoreticky proto, že je disk teplejší nebo prašnější. Důvod však neznáme.

V poslední době se řeší různé podivné poklesy jasnosti, ale tady došlo ke zjasnění, i když nemělo. Očekávali bychom, že disk prachu, který se nachází asi 1 AU od jedné z hvězd, bude postupně odfoukáván a jeho jasnost bude klesat.

Je spíše nepravděpodobné, že bychom příčinu zvýšené jasnosti mohli hledat u samotných hvězd – že by se staly jasnějšími a prach tak začal absorbovat více světla. Podobné typy hvězd o daném stáří se takto nechovají.

V disku by mohlo docházet k dalším kaskádovitým srážkám (něco jako ve filmu Gravitace ale přírodního původu). Ale i to je nepravděpodobné… jedině, že bychom se na systém podívali skutečně krátce po první gigantické kolizi.

Existují i pikantnější možnosti. Prach mohl projít fázovou přeměnou z krystalů na amorfní shluky, což by se projevilo ve spektru i zjasněním. Případně můžeme v různých letech pozorovat disk z různých úhlů.

Jak už to tak bývá, na rozlousknutí záhady bude potřeba více pozorování. Doufejme, že už brzy se zapojí také Kosmický dalekohled Jamese Webba. V případě BD +20 307 je potřeba pozorování v infračervené části spektra a tohle bude jeho parketa.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Divné supravodiče mohou obsahovat Majoranovy fermiony

Tellurid uraničitý UTe2 patří k tzv. chirálním nekonvenčním supravodičům. A aby byl ještě podivnější, možná …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close