Archiv článků: anorganická chemie

Ve školních hodinách chemie jsme se učili, že elektrony mimo valenční vrstvu se nepodílejí na chemické vazbě. Nacházejí příliš hluboko uvnitř atomu, aby mohly významněji interagovat s elektrony jiných atomů. Skutečnost je však složitější, protože podle teorie se vnitřní elektrony některých prvků aktivují, když jsou dostatečně silně stlačeny, například při …

To, že led plave na vodě a voda má nejvyšší hustotu při 4 °C, je rozhodně anomální. Kapaliny obvykle takhle nefungují. Mnohé z netypických vlastností vody (třeba ve srovnání s analogickými sloučeninami typu H2S) lze vysvětlit vodíkovými vazbami. Každá molekula kapalné vody se takto přes své atomy vodíku váže k …

Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto však vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k …

Vědci v laboratorních experimentech prokázali, že síra se může podmínkách vesmírného chladu vázat s amoniakem a vytvářet sůl, která ulpívá na prachu a kamíncích. Hydrogensulfid amonný by mohl vysvětlit nejen záhadu chybějícího sirného plynu, ale také záhadný pík v datech z přístroje MIRI vesmírného dalekohledu Jamese Webba a dalších teleskopů. …

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …

Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …

Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …