Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto však vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k …
více »Ve vesmíru chybí síra – může se nacházet v soli na prachu a oblázcích
Vědci v laboratorních experimentech prokázali, že síra se může podmínkách vesmírného chladu vázat s amoniakem a vytvářet sůl, která ulpívá na prachu a kamíncích. Hydrogensulfid amonný by mohl vysvětlit nejen záhadu chybějícího sirného plynu, ale také záhadný pík v datech z přístroje MIRI vesmírného dalekohledu Jamese Webba a dalších teleskopů. …
více »Jak se vzala voda na Zemi? Meteority a sluneční vítr
Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …
více »Syntéza kvalitního grafenu vyžaduje prostředí bez stop kyslíku
Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …
více »Chemie ultratěžkých prvků moscovia (115) a nihonia (113) má souviset s relativistickými efekty
Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …
více »Objevili nový způsob, jak nechat zreagovat měď se sírou
Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …
více »Poprvé detekovali plynnou kyselinu siřičitou
Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …
více »Nízký bod tání gallia bude třeba vysvětlit znovu
Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …
více »Exotická chemie vody v kapkách helia
(H3O+·OH) a (H2O·OH2)+, kationty dimerů vody spojené slabými vazbami. No, tohle se tedy v anorganické (včetně vysokoškolské) chemii učil asi málokdo z nás… Chemikům z japonského centra RIKEN se podařilo izolovat nepolapitelnou strukturu zahrnující dvě molekuly vody, která byla předpovězena, ale nikdy dosud nebyla pozorována. Foton může vyrazit z molekuly …
více »Solný roztok má na povrchu vrstvičku čisté vody
Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …
více »