Archiv článků: anorganická chemie

Bombardování kyslíkatých minerálů atomy vodíku vede k tvorbě molekul vody. Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody …

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …

Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …

Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …

Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …

(H3O+·OH) a (H2O·OH2)+, kationty dimerů vody spojené slabými vazbami. No, tohle se tedy v anorganické (včetně vysokoškolské) chemii učil asi málokdo z nás… Chemikům z japonského centra RIKEN se podařilo izolovat nepolapitelnou strukturu zahrnující dvě molekuly vody, která byla předpovězena, ale nikdy dosud nebyla pozorována. Foton může vyrazit z molekuly …

Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …

Extrémně vysoký tlak uvnitř hvězd nebo i planet může způsobit, že se kovy stanou elektricky nevodivými. Například sodík se při dostatečně vysokém tlaku mění z lesklého, šedě zbarveného kovu na průhledný materiál podobný sklu. Nová studie vedená vědci z University at Buffalo nyní odhalila chemické změny, které stojí za tímto …

Vyrábět efektivně vodík fotokatalýzou vody znamená získat „zelený“ zdroj energie. Reakce ale samozřejmě neprobíhá jen tak sama od sebe (voda na světle se nerozloží), vyžaduje speciální (foto)katalyzátory. Již se ví, že tuto roli mohou sehrát různé formy oxidu titaničitého (TiO2). Problém je ale v tom, že efektivita této reakce není …