(H3O+·OH) a (H2O·OH2)+, kationty dimerů vody spojené slabými vazbami. No, tohle se tedy v anorganické (včetně vysokoškolské) chemii učil asi málokdo z nás… Chemikům z japonského centra RIKEN se podařilo izolovat nepolapitelnou strukturu zahrnující dvě molekuly vody, která byla předpovězena, ale nikdy dosud nebyla pozorována. Foton může vyrazit z molekuly …
více »Solný roztok má na povrchu vrstvičku čisté vody
Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …
více »Jak je možné, že se ze sodíku stane izolant?
Extrémně vysoký tlak uvnitř hvězd nebo i planet může způsobit, že se kovy stanou elektricky nevodivými. Například sodík se při dostatečně vysokém tlaku mění z lesklého, šedě zbarveného kovu na průhledný materiál podobný sklu. Nová studie vedená vědci z University at Buffalo nyní odhalila chemické změny, které stojí za tímto …
více »Nová forma oxidu titaničitého má umožnit efektivní fotokatalýzu vody
Vyrábět efektivně vodík fotokatalýzou vody znamená získat „zelený“ zdroj energie. Reakce ale samozřejmě neprobíhá jen tak sama od sebe (voda na světle se nerozloží), vyžaduje speciální (foto)katalyzátory. Již se ví, že tuto roli mohou sehrát různé formy oxidu titaničitého (TiO2). Problém je ale v tom, že efektivita této reakce není …
více »Poprvé připravili zlatnaté sloučeniny
Chemici poprvé nalezli způsob, jak vytvořit a stabilizovat extrémně vzácnou formu zlata, zlatnaté ionty Au2+. Materiál stabilizující tyto ionty je halidový perovskit (typ sloučenin známý dnes hlavně ze solárních článků). Zlato se v přírodě nejčastěji vyskytuje jako ryzí kov, co do známosti/rozšíření následují sloučeniny zlatité a zlatné (ty už jsou …
více »Cesta k čistší a levnější výrobě amoniaku – pomocí fotoelektrod
Amoniak (NH3) je chemická látka, která se po celém světě používá k různým účelům – při výrobě hnojiv, pesticidů, plastů či textilu nebo také při čištění vody. Její získávání ale výrazně zatěžuje životní prostředí. Předpokládá se, že běžný postup pro syntézu amoniaku (Haberova–Boschova syntéza) tvoří zhruba 2 % světové spotřeby …
více »Li14Cs: Supravodivost a pořádně bizarní sloučeniny lithia s cesiem
V učebnicích chemie o sloučeninách cesia s lithiem nenajdeme opravdu nic. Ukázalo se se ale, že za vysokého tlaku několik sloučenin přece jen vznikne; tvrdí to alespoň vědci ze Skoltechu, Jiangsu Normal University a dalších institucí, pouze ovšem na základě modelování/algoritmů (mj. algoritmus Uspex pro předpověď krystalové struktury, který již …
více »Vodíkové vazby existují i u záporně nabitého vodíku
Vodíková vazba se tvoří i v případě hydridického a nikoliv pouze protonického vodíku. Pavel Hobza z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se svým týmem poprvé přepsal učebnice před dvaceti lety, kdy objevil a popsal tzv. nepravou vodíkovou vazbu. Spolu s kolegy z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Technické univerzity Ostrava …
více »Speciální elektrid umožňuje kobaltu katalyzovat syntézu čpavku už při nižší teplotě
V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …
více »Kuriozita: sloučeniny dusíku s fosforem
O sloučeninách dusíku s fosforem se na přednáškách z anorganické chemie nebo v příslušných učebnicích člověk nedozví nejspíš nic. Trocha pátrání odhalí existenci molekuly P3N5 (mimochodem, tu zmiňuje už těsně poválečná Anorganické chemie od Remyho). University of Bayreuth ale nyní oznámila, že její vědci spolu s kolegy z dalších institucí …
více »