Archiv článků: anorganická chemie

Zmiešaním medi a síry vznikajú nanokryštalické sulfidy medi. Aby to bolo možné, musia byť častice medi dostatočne jemné a mať špecifický tvar. Rovnako tak musí byť dodané určité množstvo energie a musí byť zabezpečený dobrý kontakt medzi reagujúci práškami. V ideálnom prípade tak môžeme špecifickou reakciou pripraviť viaceré sulfidy medi, …

Učebnice chemie standardně praví, že kyselina siřičitá je známá pouze v roztocích, nikoliv jako samostatná sloučenina. Vědci z Lipského institutu pro troposférický výzkum (TROPOS) nyní ale poprvé prokázali existenci kyseliny siřičité (H2SO3) v atmosféře v plynné fázi. Výsledky byly publikovány v Angewandte Chemie. Přes velké úsilí s využitím různých spektroskopických …

Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …

(H3O+·OH) a (H2O·OH2)+, kationty dimerů vody spojené slabými vazbami. No, tohle se tedy v anorganické (včetně vysokoškolské) chemii učil asi málokdo z nás… Chemikům z japonského centra RIKEN se podařilo izolovat nepolapitelnou strukturu zahrnující dvě molekuly vody, která byla předpovězena, ale nikdy dosud nebyla pozorována. Foton může vyrazit z molekuly …

Mnoho důležitých chemických reakcí a fyzikálních procesů probíhá v místech, kde se molekuly vody stýkají se vzduchem. Například vypařování oceánské vody hraje důležitou roli v atmosférické chemii, a tím i v klimatologii. Podle nové studie jsou molekuly na povrchu slané vody (obecně: na povrchu vodného roztoku iontových sloučenin) uspořádány jinak, …

Extrémně vysoký tlak uvnitř hvězd nebo i planet může způsobit, že se kovy stanou elektricky nevodivými. Například sodík se při dostatečně vysokém tlaku mění z lesklého, šedě zbarveného kovu na průhledný materiál podobný sklu. Nová studie vedená vědci z University at Buffalo nyní odhalila chemické změny, které stojí za tímto …

Vyrábět efektivně vodík fotokatalýzou vody znamená získat „zelený“ zdroj energie. Reakce ale samozřejmě neprobíhá jen tak sama od sebe (voda na světle se nerozloží), vyžaduje speciální (foto)katalyzátory. Již se ví, že tuto roli mohou sehrát různé formy oxidu titaničitého (TiO2). Problém je ale v tom, že efektivita této reakce není …

Chemici poprvé nalezli způsob, jak vytvořit a stabilizovat extrémně vzácnou formu zlata, zlatnaté ionty Au2+. Materiál stabilizující tyto ionty je halidový perovskit (typ sloučenin známý dnes hlavně ze solárních článků). Zlato se v přírodě nejčastěji vyskytuje jako ryzí kov, co do známosti/rozšíření následují sloučeniny zlatité a zlatné (ty už jsou …

Amoniak (NH3) je chemická látka, která se po celém světě používá k různým účelům – při výrobě hnojiv, pesticidů, plastů či textilu nebo také při čištění vody. Její získávání ale výrazně zatěžuje životní prostředí. Předpokládá se, že běžný postup pro syntézu amoniaku (Haberova–Boschova syntéza) tvoří zhruba 2 % světové spotřeby …

V učebnicích chemie o sloučeninách cesia s lithiem nenajdeme opravdu nic. Ukázalo se se ale, že za vysokého tlaku několik sloučenin přece jen vznikne; tvrdí to alespoň vědci ze Skoltechu, Jiangsu Normal University a dalších institucí, pouze ovšem na základě modelování/algoritmů (mj. algoritmus Uspex pro předpověď krystalové struktury, který již …