Archiv článků: antika

Největší akvadukt starověkého světa

Za labutí píseň římského umění stavby vodovodů lze považovat systém, který zásoboval Konstantinopol, tedy vznikl až na samém konci antické éry. Pro zásobování metropole východní části Římské říše nechal už celkem úctyhodný akvadukt vybudovat císař Valens (to je ten, který padl u Adrianopole v bitvě s Vizigóty), podstatně byla celá …

více »

Bylo Labe římským strategickým cílem?

Římané se v době kolem přelomu letopočtu dostali od Rýna až k Labi, ve stejné době se pokusili proniknout také do Marobudových Čech. Tyto snahy víceméně ztroskotaly, zejména v důsledku známé bitvy v Teutoburském lese, pravda ale je, že i po roce 9 n. l. podnikly legie do oblasti mezi …

více »

Násilná smrt římských císařů se řídila vanovou křivkou

Ze 69 císařů jednotné Římské říše jich 43 sešlo ze světa násilnou smrtí, ať už se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo úmrtí v boji. Historikové zkoumají tyto události jako jednotlivé, na sobě víceméně nezávislé, nicméně zajímavé je, že by zde mohla existovat nějaká „obecná pravidelnost“. Asi opravdu existuje. Tak třeba …

více »

Mohla průmyslová revoluce nastat už ve starověku?

Vzestup produktivity v helenistickém období a pozdně republikánském Římě v něčem připomínal Anglii 18. století. Antická kultura v mnoha ohledech dosáhla úrovně překonané až v novověku. Nejde přitom jen o matematiku, ale i o organizaci výroby. Období posledních staletí př. n. l. nebyla nepodobná tomu, co se v Anglii dělo …

více »

Římské hranice: expanze i obrana

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …

více »

Ten nejhorší rok (prý 536)

Jaký rok by byl pro nás ten nejhorší – bráno podle pravděpodobnosti, že se nedožijeme jeho konce? Omezme se na Evropu a na období, pro která máme k dispozici více pramenů. Odpověď zní: moderní světové války po sobě zanechaly relativně mnohem méně mrtvých než epidemie. Španělská chřipka na konci první …

více »

Archeologické objevy roku 2018

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Nejstarší malby Homo sapiens, další „čáry“ v Nazce, neznámé asyrské město… Web HeritageDaily sestavil přehled archeologických objevů roku. Seznam je následující. 1. Blombos Cave: „malby“ staré 73 000 let, tj. suverénně nejstarší známé výtvory Homo sapiens tohoto typu. Má jít o několik čar (tři červené čáry a jakési šrafování mezi …

více »

Ekonomika římského císařství: prosperita bez inovací

Výnosnost některých plodin dosahovala hodnot, jaké jsou srovnatelné s celoevropským průměrem v letech 1500 až 1800. Ekonomické poměry a stav hospodářství byly pochopitelně pro všechny projevy transformací zásadním determinantem. Ačkoliv samotná římská civilizace zásadně nové a inovativní ekonomické modely nepřinesla, zvlášť ve starší fázi císařství (přibližně do období markomanských válek …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close