Archiv článků: antropologie

Vojáci do první poloviny 19. století používali zuby k otevírání prachových nábojů. Vědci z Archeologického centra Olomouc několik let zkoumali kosterní pozůstatky vojáka z první poloviny 19. století, který měl netypicky poškozené přední zuby. Analýza odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových nábojů, což přináší unikátní fyzický důkaz o …

V českém, ale i v evropském měřítku ojedinělá příležitost prozkoumat a zhodnotit kosterní pozůstatky mimořádně velkého počtu lidí, kteří zemřeli v přímém důsledku válečné události, se naskytla archeologům a zejména antropologům v pražském Břevnově. Čtyřměsíční průzkum potvrdil, že na jihozápadní straně kláštera vzniklo v květnu a červnu roku 1757 během …

Krátký, ale pestrý život Arsinoé IV. A o konci hezké hypotézy. Mezioborový výzkumný tým vedený antropologem Gerhardem Weberem z Vídeňské univerzity společně s odborníky z Rakouské akademie věd analyzoval lebku, která byla nalezena v roce 1929 v ruinách Efesu. Dlouho se spekulovalo, že by mohlo jít o ostatky Arsinoé IV., …

Vstavač, vědeckým názvem Orchis (proto „orchidej“), je bylina léčivá, poskytující všeobecné posílení organismu, najmě pomoc s průjmy, žáhou, vředy, spáleninami a krvácením, jakož i účinky afrodiziakální. Má tedy obě vlastnosti požadované od každé kloudné léčivky – i na orientálních trzích jsou nabízeny léčivé substance v principu dvojího typu, totiž „na …

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radši umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku? Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav …

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

Naše teorie o domestikaci psa jsou ovlivněny tím, jak se psy zacházíme dnes a jakou roli hráli psi v minulosti – ovšem především na Západě. Přitom psy měli lidé téměř univerzálně (i když několik kultur představujících výjimku by se také našlo). Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii se …

Existuje celá řada evolučních pohledů na náboženství, od paranoidní intencionality (za vším je nějaká vůle) až po čistě parazitické memy snažící se pouze o kopírování sebe sama. Vysvětlovat je třeba jak původ náboženství, tak i to, že přetrvalo, i když se s proměnami. Následující text se bude zabývat pouze jednou …

Zvláštní formou směny býval tichý obchod, kdy jedna skupina osob přinese na určenou mýtinu zboží, pak odejde… Lidé si pořizují své majetky nejen vlastní výrobou, ale též výměnou za jiné produkty či aktivity, v novějších dobách již přímo koupí za peníze. Ovšem i řada přírodních národů měla nějakou stanovenou „ceninu“: …

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …