Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …
více »V eneolitu vzrostl význam mléčných výrobků, i přes laktózovou intoleranci
Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …
více »Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ
Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …
více »Lidé měli vařit už před 780 000 lety
Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …
více »Archeologie pomáhá technologiím hlubinných úložišť
Uložení v hlubinném úložišti je v současnosti nejpropracovanější a nejekonomičtější metodou nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Nejdůležitější, a jedinou hermetickou inženýrskou bariérou, je kovový kontejner, jehož životnost musí dosahovat statisíců až milionů let. Jak ale životnost co nejpřesněji odhadnout, když data z dlouhodobých experimentů s korozí uhlíkové oceli zahrnují jen …
více »V dobách jámové kultury se na koních prý už jezdilo. A možná i dřív
Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …
více »Proč je na aztécké zdi tolik lebek ženských?
V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, …
více »Genetická stopa lovců z Dolních Věstonic a Pavlova před 20 000 lety vymizela
Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze …
více »Nejstarší šípy v Evropě vyráběli už první Homo sapiens
Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …
více »Na trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec končí mimořádně úspěšný archeologický průzkum
Na trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec už v pátek skončí doplňující záchranný archeologický průzkum u Domanínského potoka. Archeologové lokalitu označili za mimořádně bohatou díky četnosti nálezů z různých období od doby kamenné až pro středověk. „Tato plocha dokládá její kontinuální osídlení po dobu téměř 6 tisíc …
více »