Archiv článků: archeologie

Stonehenge žádným přesným kalendářem nebylo

Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …

více »

V eneolitu vzrostl význam mléčných výrobků, i přes laktózovou intoleranci

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

více »

Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …

více »

Lidé měli vařit už před 780 000 lety

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …

více »

Archeologie pomáhá technologiím hlubinných úložišť

Uložení v hlubinném úložišti je v současnosti nejpropracovanější a nejekonomičtější metodou nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Nejdůležitější, a jedinou hermetickou inženýrskou bariérou, je kovový kontejner, jehož životnost musí dosahovat statisíců až milionů let. Jak ale životnost co nejpřesněji odhadnout, když data z dlouhodobých experimentů s korozí uhlíkové oceli zahrnují jen …

více »

Proč je na aztécké zdi tolik lebek ženských?

V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, …

více »

Na trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec končí mimořádně úspěšný archeologický průzkum

Na trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec už v pátek skončí doplňující záchranný archeologický průzkum u Domanínského potoka. Archeologové lokalitu označili za mimořádně bohatou díky četnosti nálezů z různých období od doby kamenné až pro středověk. „Tato plocha dokládá její kontinuální osídlení po dobu téměř 6 tisíc …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close