Archiv článků: archeologie

Uhlíkem C14 lze datovat i keramiku

Keramika z archeologických nálezů se dnes nejčastěji datuje nepřímo – podle organického materiálu ze stejného naleziště/vrstvy. Druhou možností je datování prostě jen podle stylu, který archeologové dokáží přiřadit některé již známé kultuře. (Poznámka PH: Neexistovaly třeba v minulosti umělecké styly, které používaly záměrnou archaizaci?) Existuje metoda tzv. termoluminiscence, která měří …

více »

S posvátnou borovicí Pueblanů se to mělo jinak

Život a smrt proslulého stromu. „Mysteriózní“ borovice nejspíš v centru puebla Bonito vůbec nerostla. Různé památné a významné stromy chráníme a oceňujeme i dnes, proč ale nějaké mýty o stromech zase nezpochybnit a nepřenechat je Tolkienovi. V centru puebla Bonita v době vrcholu jeho moci (osídlení puebla asi 8. stol. …

více »

Další velkomoravské hroby objeveny ve Starém Městě

Záchranný archeologický výzkum ve Starém Městě (okr. Uherské Hradiště) v lokalitě „Na Valách“ jihovýchodně od památníku Velké Moravy. Výzkum byl realizován v místech nově budovaného objektu Slováckého muzea, na ploše, která byla archeologicky prozkoumána v letech 1949 a 1950. Proto panovalo přesvědčení, že by se na nich již neměly objevit …

více »

Vesnici prvních protozemědělců zničila kometa

Konec sídliště Abu Hureyra u Eufratu. Bylo ochlazení v mladším drysau důsledkem kosmické katastrofy? Naleziště Abu Hureyra na severu Sýrie bylo v 70. letech zaplaveno vybudovanou přehradou. Ještě předtím však místo stihli prozkoumat archeologové a nálezy odvézt. Osídlení je datováno do doby asi 10 800 př. n. l. a představuje …

více »

Oppida jako naše nejstarší města?

V roce 1946 vydává Jaroslav Böhm útlou knížku Naše nejstarší města. V té době měl za sebou výzkum na Starém Hradisku na Moravě (1934–1937) a není proto divu, že se ve svých historických úvahách zaměřil právě na oppida, významný jev v dějinách pravěké Evropy. Oppida považoval za třetí pokus o …

více »

Nový výzkum: paleolitičtí vlci z Předmostí opravdu byli spíš psi

Protopsi pravděpodobně žrali kosti a jiné méně žádoucí kusy potravy, ke kterým se dostali na lidských sídlištích… Martina Galetová z Moravského zemského muzea se aktivně účastnila týmového výzkumu, který prováděl mikroskopickou analýzu opotřebení zubů fosilních psovitých šelem z paleolitické lokality Předmostí v České republice. „Provedli jsme analýzu mikroabrazí zubů ve …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close