Expedice Českého egyptologického ústavu FF UK v dubnu a květnu 2023 uskutečnila v egyptském Abúsíru další část terénního výzkumu šachtových hrobek z poloviny 1. tisíciletí př. Kr. Právě zde archeologický tým objevil hrobku dosud neznámého hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Tato část abúsírského pohřebiště, kde leží věčné příbytky …
více »Zlatý šperk nalezený před rokem na Opavsku skrývá tajemství
Zlatý šperk, který při práci na poli objevil na Opavsku náhodný nálezce, měl dvojče v Polsku. Téměř totožná zlatá ozdoba byla v 80. letech minulého století nalezena také v polských Krzanowicích, dochovala se ale jen jeho fotografie. Souvislost mezi oběma šperky budou vědci teprve zkoumat. Šperk nalezený loni v září …
více »Říční nivy, mokřadní revoluce a staré cesty
Archeologie niv je dnes celý vědecký obor a v anglosaské literatuře se někdy dokonce hovoří o „mokřadní revoluci“ (wetland revolution), kdy se různé skupiny lidí naučily využívat výhod říčních a jezerních břehů k výstavbě složitých sídel a opevnění. Patřily mezi ně i vesnice v bažinách benátské laguny osídlené v nebezpečných …
více »Rozluštili kletbu z pozdní doby bronzové
Jsi prokletý Bohem YHW – zní text kletby, který se podařilo dekódovat vědcům z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Text, jenž vědci odhalili, je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat …
více »V Chattušaši objevili text v dosud neznámém indoevropském jazyce
Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …
více »Do Národního muzea se po devíti letech vrací za mimořádných bezpečnostních opatření Věstonická venuše
Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a …
více »Archeologové zpřístupnili ve virtuální realitě římskou kolonii Castrum Novum
Tým pod vedením šéfky české expedice Kláry Preusz na lokalitě pracuje od roku 2016. Projekt Castrum Novum VR je pilotním počinem. Nenápadné přímořské městečko Santa Marinella nedaleko Říma skrývá výjimečné archeologické naleziště Castrum Novum. Římskou pevnost, založenou roku 264 před Kristem, už několik let zkoumají také archeologové a archeoložky z Fakulty …
více »Skutečně podivné koule z doby počátků rodu Homo
Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …
více »Jak vypadal Ötzi?
Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …
více »Další výzkum upozorňuje na podobnost kamenných nástrojů prvních lidí a opic
Antropologové z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii jako další upozorňují na to, že kamenné nástroje vyráběné našimi předky nemusejí být tak unikátní. Vědci vycházejí z nových analýz kamenných nástrojů používaných makaky jávskými (Macaca fascicularis, makak dlouhoocasý, long-tailed macaque) v národním parku Phang Nga v Thajsku. Makakové běžně roztloukají (zejména) …
více »