Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …
více »Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly …
více »Jak byl vyroben Disk z Nebry
Disk z Nebry (Nebra Sky Disc), starý více než 3 600 let (dle převládajícího názoru), je jedním z nejlépe prozkoumaných archeologických nálezů, avšak otázka výrobního procesu předmětu nebyla dosud zcela objasněna. Na základě složení artefaktu a předchozích výzkumů bylo známo, že disk nemohl být ve své konečné podobě jednoduše odlit. …
více »Nová studie egyptologů zásadním způsobem přispívá k diskusi o chronologii staroegyptské Staré říše
Článek „Dating the Egyptian Old Kingdom: The reign of Djedkare (5th dynasty)“ v odborném časopise Radiocarbon (Cambridge University Press) se zabývá zejména pozdní 5. dynastií. Zkoumá ji na základě nových nálezů z Džedkareovy královské nekropole v jižní Sakkáře a nekrálovského pohřebiště v jižním Abúsíru, kde bádají odborníci z FF UK. …
více »Archeologové objevili unikátní žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše a sídliště z mladší doby kamenné
V Dluhonicích u Přerova odkryli archeologové rozsáhlé žárové pohřebiště Keltů z 3. -2. století př. n. l., kostrové hroby z 9. -10. století a sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné (5 tis. př. n. l.). Nálezy dokazují tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. Odborníci z Archeologického centra …
více »Možná objevili doklady o nejstarší abecedě
Při vykopávkách ve starověkém městě Umm el-Marra (dnešní Sýrie, nedaleko Aleppa) byly objeveny hliněné předměty velké zhruba jako prsty. Vyryté symboly mohou být součástí nejstarší známé abecedy. Praví tisková zpráva Johns Hopkins University. A dále podle příslušného oznámení. Písmo, které je datováno do doby kolem roku 2400 př. n. l., …
více »Experti zkoumají hrob Arnošta z Pardubic
Hrob prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík díky pokročilé technice poprvé nahlédli do prostoru hrobky v polském Kladsku. „Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný …
více »Obyvatelé tepe jedli hodně masa a pšenice: svědectví o Hedvábné cestě
Způsob obživy místních komunit a přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí v Kyrgyzstánu zkoumali pracovníci a studenti katedry archeologie FF ZČU ve spolupráci s Ošskou státní univerzitou. Pozůstatky osídlení odhalili v dříve neprobádané oblasti, kudy procházela jedna z větví Hedvábné cesty. Stepní oblast v dnešním Kyrgyzstánu byla po …
více »Objev středověké vsi u Opavy
Záchranný archeologický výzkum na stavbě I/46 Opava, jižní obchvat Hradecká–Olomoucká, probíhá na předem vytipované lokalitě identifikované geofyzikálním měřením. Oproti očekávání však archeologové narazili na několikanásobně vyšší množství zahloubených objektů. Vedle velmi dobře zachovaných pozůstatků germánského osídlení z mladší doby římské je velkým překvapením objev středověkého sídliště. Pozůstatky doposud neznámé vsi …
více »Jeden z úseků chybějící části Pražského okruhu býval kdysi pohřebištěm
Velmi důležitým nálezem je 11 komorových hrobů ze starší doby železné neboli halštatské. Už čtyři měsíce pracují experti z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, na mapování a záchraně archeologických památek v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1 – Běchovice. Zatím odkryli téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště, …
více »