Na chybějící úsek Pražského okruhu D1 – Běchovice dnes zamířily bagry. ŘSD ČR v koordinaci se zhotovitelem zemních prací, společností Okrouhlický s.r.o., a experty z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, zahájilo zemní práce pro záchranný archeologický výzkum. Trasa této chybějící části Pražského okruhu vede oblastí, kterou procházeli a osidlovali lidé …
více »Egyptské pyramidy mohly stát na břehu ramena Nilu
Přibližně 31 egyptských pyramid, včetně slavného pyramidového komplexu v Gíze, mohlo být původně postaveno podél 64 km dlouhého ramena Nilu, které je již dávno pohřbeno pod zemědělskou půdou a pouští. Egyptská pyramidy byly budovány v průběhu téměř tisíciletého období (zhruba od počátků Staré říše do počátku Druhého přechodného období, od …
více »Více než 2000 denárů se skrývalo na Kutnohorsku
Za jeden z největších nálezů posledního desetiletí považují odborníci středověký depot denárů z Kutnohorska. Více než 2000 stříbrných mincí představovalo ve své době obrovskou částku. Odborníci je teď zpracovávají a do léta 2025 by depot rádi vystavili pro veřejnost. V době nestabilní politické situace v českých zemích ukryl kdosi na …
více »Lepru lidé dostávali od veverek – alespoň ve středověké Anglii
Důkazy z archeologických nalezišť ve středověkém anglickém městě Winchester ukazují, že anglické veverky obecné (red squirell, Sciurus vulgaris) kdysi sloužily jako důležitý hostitel pro kmeny Mycobacterium leprae, které způsobují u lidí lepru. „Díky naší genetické analýze se nám podařilo identifikovat veverky jako první dávné zvířecí hostitele lepry,“ říká hlavní autorka …
více »V předkolumbovském Mexiku se tabákové extrakty také pily
Archeologové analyzovali chemické zbytky z keramických nádob z města Cotzumalhuapa v Guatemale a odhalili tak „fyzické“ důkazy o užívání tabáku v předkolumbovské Mesoamerice, pravděpodobně pro rituální a terapeutické účely. Klíčové má být přitom zjištění, že tabák se používal rovněž ve formě extraktů. Cotzumalhuapa na pacifickém pobřeží Guatemaly byla v pozdně …
více »Sto let archeologie na Vyšehradě
Během uplynulých sta let objevili archeologové na Vyšehradě pozůstatky nejstaršího královského paláce v Čechách, základy jednoho z největších předrománských kostelů v Čechách nebo torzo prvního kamenného mostu ve střední Evropě. Soustředěný archeologický výzkum, který začal výkopem 5. května 1924, přinesl zásadní zlom v poznání Vyšehradu a postupně zbořil mnohé mýty …
více »Stará DNA umožnila rekonstruovat podobu čínského císaře
Dynastie Severní Čou se datuje do let 557–581 n. l. Za své vlády v letech 560-578 n. l. pak nejvýznamnější panovník této dynastie císař Wu vybudoval silnou armádu a po porážce dynastie Severní Čchi sjednotil severní část Číny. Studie zveřejněná v Current Biology nyní na základě analýzy DNA rekonstruovala, jak …
více »První lidé přišli do Evropy před 1,4 milionem let
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …
více »Vznik prvních měst provázel nejdřív nárůst a pak pokles násilí
Vznik a rozvoj prvních měst v Mezopotámii i jinde na Blízkém východě prý souvisel s výrazném nárůstem násilí mezi obyvateli. Zákony, centralizovaná správa, obchod a kultura/náboženství pak způsobily, že ve starší a střední době bronzové (3 300 až 1 500 let př. n. l.) poměr násilných úmrtí opět poklesl. K …
více »Klínopisné nápisy odhalily podivnou magnetickou anomálii
Podle nové studie, na níž se podíleli vědci z University College London, ukázaly starověké cihly se jmény mezopotámských králů nové poznatky o záhadné anomálii v magnetickém poli Země před cca 3 000 lety. Výzkum popisuje, jak se změny v magnetickém poli Země otiskly do zrnek oxidů železa v babylonských cihlách …
více »