Archiv článků: archeologie

Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …

Dobu zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku. Hradba byla široká úctyhodných 6 až 6,5 metrů a část z ní se dochovala. Nyní archeologové patrně identifikovali polohu jedné z bran, která stála hned vedle …

Archeologové objevili na trase budoucí dálnice D11 unikátní hromadný vojenský hrob z roku 1745, který souvisí s bitvou u Žďáru během druhé slezské války. Na úseku odborníci odkryli také tři hromadné vojenské hroby z 19. století, náležející pruským a rakouským vojákům padlým v bitvě u Nového Rokytníku roku 1866. Nálezy …

Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …

Koncem doby bronzové u nás fungovalo víc vesnic a žilo víc lidí než v raném středověku. Doba bronzová již přináší závan moderního věku. Zachází s kovy, je globalizovaná, propojená se středomořskou oblastí, potrpí si na účelné a honosné zbraně a také v kulturách mohylových a popelnicových polí její mladší poloviny …

První Slované na našem území konzumovali nejčastěji mléko, proso a med. Tím se odlišovali od Germánů, kteří měli naopak v oblibě vepřové maso. Vyplývá to z rozsáhlých analýz molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat. Obě populace se tak podle aktuálních výzkumů nelišily pouze geneticky, …

Nejstarší egyptský papyrový svitek pochází z 30. stol. př. n. l. Objeven byl v hrobce, nikoliv královské, ale náležející vysokému hodnostáři. Co je opravdu zajímavé, tento svitek je nepopsaný. Viz také: Počátky egyptských hieroglyfů Možná nám zde něco uniká. Dejme tomu, že v té době se psalo (vedle monumentálních nápisů, …

Co Keltové poztráceli. Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové spony nebo figurku koníka našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Unikátní předměty roztroušené v oblasti, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo, teď veřejnosti zpřístupní Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici na výstavě Nejasná zpráva …

Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …

Žena s metabolickým onemocněním, keramická nádoba s trny a zvířecí amulety. Celkem 467 objektů odhalili archeologové při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D7 mezi Knovízem a Slaným. Archeologové momentálně dokončují práce v terénu, nálezy budou zpracovány v laboratořích v Olomouci. Naleziště dokazuje bohatou historii a vývoj krajiny, kterou osídlovaly různé …