Archiv článků: archeologie

Lišku lze ochočit kupodivu docela snadno, alespoň tu sibiřskou – jak víme z experimentů ruského genetika Dmitrije Beljajeva. Jak se zdá, lišku si ochočili i obyvatelé severovýchodního Španělska z doby bronzové. Není úplně jasné, proč to dělali, protože v té době chovali i psy větších plemen. Nálezy psů i lišek …

Pomocí disku se dal předpovídat letní i zimní slunovrat, jedná se přitom o nástroj, který si mohl člověk vzít s sebou. V roce 1999 prohledávali dva hledači pokladů s detektorem kovů okolí městečka Nebra v Německu. Jak v Německu, tak ve Švédsku je zakázáno používat detektory bez povolení, a pokud …

Objev Chuyho hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Egyptské archeologické expedici pod vedením Dr. Mohameda Megaheda, člena Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, se podařilo objevit jedinečnou hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Hrobka byla odkryta během …

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …

Poskládat z kousků keramiky celý hrnec by pro programy nemělo představovat problém, vždyť první algoritmy řešící puzzle vznikly již v 60. letech. Rozšířit klasické puzzle z 2D do 3D není zase takový problém. Výzkumníci z Izraelského technologického institutu a Univerzity v Haifě se nyní soustředili na reálné skládání archeologických artefaktů, …

Když lidi na Blízkém východě začali provázet psi, projevilo se to změnou skladby lovené zvěře. Nepřekvapivě tedy první psi nebyli pouze hlídači a mazlíčci/společníci, ale také (nebo v první řadě) pomocníci. Vědci z Kodaňské univerzity a University College London zaznamenali, že na území severovýchodního Jordánska se kořist tehdejších lovců a …

Stonehenge je megalitem nejznámějším, ale zdaleka ne jediným. Kde má tato kultura původ? Až dosud se nejčastěji předpokládalo, že by to mohlo být na Maltě, snad i v nějaké inspiraci vyspělejším východním Středomořím. Druhá teorie preferovala západoevropský původ, eventuálně různé megality mohly být stavěny na různých místech nezávisle na sobě …

Stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 př. n. l. Vědci Mendelovy univerzity v Brně datovali nejstarší dřevěnou archeologickou konstrukci v Evropě. Jde o studnu, která je stará přes 7000 let a zachovala se díky vysoké hladině spodní vody. Studnu z dob prvních zemědělců vykopali loni …

Ve dnech 14.–16. 1. 2019 proběhne s využitím moderní potápěčské techniky a archeologických dokumentačních postupů monitoring dna řeky Vltavy v bezprostředním okolí gotického Karlova mostu (2. polovina 14. století) a jeho předchůdce, románského Juditina mostu (3. čtvrtina 12. století). V souvislosti s rozvojem turismu narůstá právě v okolí zmíněné památky …

Dnes se již nepředpokládá, že by Římané disponovali obecně platnou zahraničně-politickou doktrínou, jakýmsi „velkým plánem“. Římané republikánské a principátní éry své hranice nevnímali jako právně závazné a neměnné, a rozhodně považovali jejich polohy za výsledek své vlastní vůle, nikoliv nějaké závazné dlouhodobé dohody. Zvlášť to platilo tam, kde se vně …