Archiv článků: archeologie

Analýza rybích kostí z blízkovýchodního naleziště má dokazovat vaření jídla už v době před 780 000 lety. Znamenalo by to proti dosavadním nejstarším dokladům tepelné úpravy potravin obrovský skok, asi o 600 000 let. Kosti obřích, až dvoumetrových sladkovodních kaprovitých ryb (ostroretka, parma – Luciobarbus longiceps a Carasobarbus canis) byly …

Uložení v hlubinném úložišti je v současnosti nejpropracovanější a nejekonomičtější metodou nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Nejdůležitější, a jedinou hermetickou inženýrskou bariérou, je kovový kontejner, jehož životnost musí dosahovat statisíců až milionů let. Jak ale životnost co nejpřesněji odhadnout, když data z dlouhodobých experimentů s korozí uhlíkové oceli zahrnují jen …

Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …

V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, …

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze …

Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …

Na trase budovaného úseku dálnice D55 Moravský Písek – Bzenec už v pátek skončí doplňující záchranný archeologický průzkum u Domanínského potoka. Archeologové lokalitu označili za mimořádně bohatou díky četnosti nálezů z různých období od doby kamenné až pro středověk. „Tato plocha dokládá její kontinuální osídlení po dobu téměř 6 tisíc …

Pečetění dokumentů se do kermského království dostalo z Egypta a je zajímavé, že se při něm používaly jen různé symboly, nikoliv písmo. Od 2. poloviny 4. dynastie ležela Dolní Núbie poněkud stranou egyptských zájmů, ale poté, co se v ní na začátku 6. dynastie rozšířil lid kultury Skupiny C, začali …

Amatérský archeolog objevil poblíž belgického městečka Kortessem fragment dvanáctistěnu z doby, kdy území bylo součástí Římské říše. Zajímavé na tom je, že těchto předmětů, respektive jejich částí, již známe ze severnější části římské Evropy víc než 100 (z dnešní Velké Británie, Nizozemska, Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska). Jedná se …

Stáří 17 tisíc let není podle dnešních pohledů na domestikaci psa žádný rekord, přesto jde ale o jeden z nejstarších nálezů z Evropy. Zajímavé je to také kvůli datování do madalénienu. Při vykopávkách vedených Jesusem Altunou v jeskyni Erralla (Zestoa, Gipuzkoa, Španělsko) byla v roce 1985 nalezena téměř kompletní pažní …