Archiv článků: archeologie

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí lze interpretovat jako doklad rituálních lidských objetí. Na stavbě nového 4,5 km dlouhého úseku dálnice D7 u Chlumčan, jejíž slavnostní zahájení proběhlo 25. února 2022, probíhal v březnu a dubnu archeologický průzkum, který již skončil a známe jeho výsledky. Na konci …

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …

Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …

Světlá pleť, hnědé vlasy a hnědé, široko od sebe posazené oči, výrazná brada, drobnější postava, ozdobená bronzovými a zlatými šperky a nádherným náhrdelníkem z jantaru: tak vypadala žena pohřbená s přepychovou výbavou v Mikulovicích u Pardubic. Přesnou a vědecky podloženou rekonstrukci její podoby dokončila antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej …

Až dosud se předpokládalo, že Orkneje se od migrací doby bronzové nacházely víceméně stranou a ostrovy byly dále osídleny místní populací, potomky zdejších neolitiků/eneolitiků. Ve zbytku Evropy v té době naopak došlo k rozsáhlým migracím z východu, které byly spojeny s rozšířením indoevropských jazyků (ve střední Evropě toto spadá již …

K čemu se v době bronzové používaly dýky? Podobně jako v případě mečů se zvažují dvě hlavní vysvětlení: mohlo jít o předměty statusové (doklad prestiže a moci, předmět směny, uchovatel hodnoty, věc do hrobu…) nebo primárně funkční. Zatímco u meče uvažujeme o zbrani vs. symbolu, v případě dýky (poznámka: tedy …

Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …