Vzhledem k tak obrovským tlakům a hustotám, které stlačují i atomy a protony a elektrony přeměňují na neutrony, by se dalo předpokládat, že neutronové hvězdy mají téměř dokonale hladký povrch. Ve skutečnosti na nich ale zřejmě mohou existovat „hory“. Viz také: Maličké hory na neutronových hvězdách Díky studiu pulsarů dnes …
více »Prostoročas kolem obří černé díry vypadá jako rugbyový míč
Supermasivní černá díra ve středu Mléčné dráhy se otáčí tak rychle, že deformuje okolní prostoročas do tvaru, který může vypadat jako fotbalový (rugbyový, viz komentáře) míč, vyplývá z nové studie využívající data z rentgenové observatoře Chandra a z Very Large Array (VLA). Centrální černá díra Mléčné dráhy Sagittarius A* (zkráceně …
více »Poprvé měli objevit konce vláken temné hmoty
Vědci tvrdí, že s pomocí dalekohledu Subaru v kupě galaxií Coma (Vlasy Bereniky) přímo detekovali vlákna kosmické sítě temné hmoty, která se táhnou (mají táhnout) celým vesmírem. Alespoň tedy podle jedné představy existuje temná hmota právě jako síť dlouhých tenkých vláken. Kvůli povaze temné hmoty však mohou být tato vlákna …
více »Nejstarší černá díra
Astronomové objevili nejstarší dosud pozorovanou černou díru z počátků vesmíru a zjistili, že postupně likviduje svou hostitelskou galaxii. Mezinárodní tým vedený Univerzitou v Cambridge použil k detekci černé díry, která vznikla pouhých 400 milionů let po velkém třesku, Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Skutečnost, že tato překvapivě masivní černá díra …
více »Studie se neshodují, podle nové je temné hmoty v jádře Mléčné dráhy méně
Fyzikové z MIT měřením rychlosti hvězd v celé galaxii Mléčná dráha zjistili, že hvězdy vzdálenější od galaktického disku se pohybují pomaleji, než se očekávalo, ve srovnání s hvězdami, které jsou blíže středu Galaxie. Tato zjištění přinášejí možnost, že gravitační jádro Mléčné dráhy může být lehčí a obsahovat méně temné hmoty, …
více »Supermasivní černé díry v centrech raných galaxií jsou mnohem hmotnější
V blízkých („současných“, „dospělých“) galaxiích, jako je naše Mléčná dráha, celková hmotnost hvězd výrazně převyšuje hmotnost centrální černé díry v poměru přibližně 1 000 : 1. V nově objevených vzdálených („raných“, „mladých“, „starých“) galaxiích však tento podílí klesá na 100 nebo 10 : 1, a dokonce na 1 : 1, …
více »Hustota temné energie nemusí být konstantní
Právě zveřejněné výsledky studie DES (Dark Energy Survey) představují práci více než 400 astrofyziků, astronomů a kosmologů z více než 25 vědeckých institucí. Šesti let trvající výzkum si kladl za cíl pochopit povahu temné energie a změřit rychlost rozpínání vesmíru. Vědci zjistili, že hustota temné energie ve vesmíru se podle …
více »Zaznamenané gravitační vlny mohou být i důsledkem fúze bosonových hvězd
A jak to souvisí s temnou hmotou? Od první detekce v roce 2015 zaznamenaly detektory LIGO a Virgo přibližně 100 gravitačních vln. Určení zdrojů těchto gravitačních vln závisí na porovnání dat z detektorů s teoretickými modely, „šablonami“ (templáty) pro vlny vysílané jednotlivými typy zdrojů, tedy např. splývání černých děr, neutronových …
více »V jádrech neutronových hvězd má být kvarková hmota
Jádra neutronových hvězd mají obrovskou hustotu; v kouli o průměru 25 km jsou stlačeny až dvě hmotnosti Slunce. Dlouhodobě otevřeným problémem je, zda obrovský centrální tlak v neutronové hvězdě může stlačovat neutrony (i protony) do fáze tzv. studené kvarkové hmoty. V tomto exotickém stavu hmoty by již jednotlivé protony a …
více »John Michell: Otec černých děr z 18. století
Černé díry jsou obvykle vnímány jako objev 20. století. Na jeho počátku, v roce 1916 publikoval Albert Einstein obecnou teorii relativity, jejíž rovnice použil k výpočtům jeho kolega, fyzik Karl Schwarzschild. Tomu se podařilo matematicky popsat sférické části prostoročasu, zakřivené kolem koncentrované hmoty natolik, že se stává neviditelnou pro vnější …
více »