Pozitronium je exotický „atom“ složený z jednoho záporného elektronu a kladně nabitého pozitronu antihmoty. Jeho životnost je přirozeně velmi krátká, ale vědci v rámci studia antihmoty nyní úspěšně ochladili a zpomalili vzorky pozitronia pomocí pečlivě vyladěných laserů. Protože pozitron a elektron mají stejnou hmotnost, systém nemá podobu jádra, kolem něhož …
více »Struktura atomového jádra se mění se vzdáleností od středu
Vědci ukazují, že jaderná struktura atomu se pravděpodobně mění v závislosti na vzdálenosti protonů a neutronů od středu jádra. Studie z Osaka Metropolitan University porovnávala výpočty pomocí teoretických modelů s existujícími experimentálními daty, aby určila, zda má titan-48, tedy nejběžnější izotop titanu s 22 protony a 26 neutrony, strukturu podle …
více »Neutrony tvoří na povrchu atomového jádra slupku
Alespoň taková struktura zřejmě vzniká tam, kde jádra obsahují více neutronů než protonů. Nová vysoce přesná měření neutronové slupky v izotopu vápníku 48 („dvojitě magický“ vápník, jak počtem neutronů – 28 –, tak i celkovým počtem nukleonů) mohou pomoci objasnit interakce mezi protonem a neutronem uvnitř jádra. Tyto výsledky se …
více »Čeští vědci nahlédli dovnitř atomu a pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje
Na existenci jevu zvaného sigma-díra dosud nepřímo ukazovaly rentgenové struktury krystalů s halogenovou vazbou. Pozorování subatomární struktury bylo až dosud mimo rozlišovací schopnosti přímých zobrazovacích metod a zdálo se, že to tak i zůstane. Čeští vědci však nyní představili metodu, s jejíž pomocí jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení …
více »Kouzla s antihmotou: Atomy helia, ale s antiprotonem
Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …
více »Utratěžký nikl s 50 neutrony v jádře je překvapivě stabilní
Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …
více »