Zdroj: Pixabay, autor. Geralt, licence: Pixabay License, Free for commercial use

Neutrony tvoří na povrchu atomového jádra slupku

Alespoň taková struktura zřejmě vzniká tam, kde jádra obsahují více neutronů než protonů.

Nová vysoce přesná měření neutronové slupky v izotopu vápníku 48 („dvojitě magický“ vápník, jak počtem neutronů – 28 –, tak i celkovým počtem nukleonů) mohou pomoci objasnit interakce mezi protonem a neutronem uvnitř jádra. Tyto výsledky se podařilo získat na zařízení Thomas Jefferson National Accelerator Facility.
V rámci experimentu byl svazek vysoce energetických elektronů nasměrován na disk čistého vápníku-48, který měl tvar hokejového puku o velikosti mince a tloušťce půl centimetru. Vysoce energetické elektrony přitom interagovaly s protony a neutrony uvnitř jader vápníku prostřednictvím elektroslabé síly. Jak uvádí průvodní tisková zpráva Americké fyzikální společnosti, slabá část této interakce umožňuje zkoumat pouze neutrony (což má zase souviset s tím, že slabá interakce porušuje paritu – zrcadlovou symetrii).
Fyzikové se snaží přesněji popsat, jak jsou protony a neutrony rozmístěny v různých jádrech. U nejhmotnějšího dosud proměřeného stabilního jádra, olova 208, bylo nedávno potvrzeno, že směrem k jádru se shromažďuje relativně stejný počet protonů a neutronů, zatímco další neutrony jsou vytlačovány na okraj. Nyní jaderní fyzici testují, zda to platí i pro stále husté, ale mnohem méně hmotné a jádro vápníku 48 (izotop Ca-48 je označován jako „pozorovatelně stabilní“, tj. s velmi dlouhým poločasem rozpadu). Caryn Palatchi z University of Virginia uvádí, že Ca-48 má velmi husté jádro a dost velký přebytek neutronů (8 neutronů nad počet protonů); také v tomto případě „přebytečné“ neutrony obsazují vnější část jádra a tvoří jakousi slupku obklopující směs protonů a neutronů uvnitř. Dalším úkolem je zkusit změřit tloušťku této slupky. V případě Pb-208 poslední měření ukázala, že tato slupka je silnější, než se dosud předpokládalo.
Ca-48 by měl mít ovšem oproti Pb-208 z hlediska jaderné fyziky jednu výhodu. Menší celkový počet protonů a neutronů by měl umožnit vlastnosti jádra lépe vypočítat i na základě teoretických předpokladů, a tedy ověřit, nakolik naše stávající modely souhlasí s realitou.

Zdroj: American Physical Society / Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

2 comments

  1. To je docela překvapivé. Očekával bych na povrchu spíše protony. Neutron je těžší, nepůsobí na něj elektrická síla a přesto je vytlačen ven.
    Znamená to snad, že uvnitř neutronových hvězd je někde vrstva protonů?

  2. asi spis ne, jak se aspon uvadi, v neutronovych hvezdach protonu smerem dovnitr ubyva az k nule… ano, davalo by smysl, aby atomove jadro bylo usporadane analogicky…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *