Archiv článků: atomy

Na okamžik připravili heliový atom s pionem namísto elektronu

V exotických variantách atomů zkoušíme nejčastěji elektron nahradit mionem nebo antiprotonem. Nyní vědci zkusili použít i záporně nabitý pion (mezon pi-). Masaki Hori s kolegy z Ústavu Maxe Planka pro kvantovou optiku v německé Garchingu připravili obdobu helia (4He) s pionen namísto jednoho elektronu až po osmiletém úsilí. V pionickém …

více »

Nové nejtěžší chemické prvky na dohled

periodická tabulka

v RIKENu věří v ostrov stability, jádra s 119 a 120 protony chtějí připravit do pár let. Vědci v japonském fyzikálním centru RIKEN se již podíleli na objevu/syntéze těch nejtěžších dosud známých prvků periodické tabulky. Nyní se domnívají, že již brzo se nám podaří připravit jádra z osmého řádku periodické …

více »

34, nové magické číslo pro neutrony

Atomová jádra obsahující 34 neutronů by měla být relativně stabilnější. Tato hypotéza byla navržena již dříve, nyní ji potvrdily experimenty v japonském vědeckém centru RIKEN. Částice v jádře neplavou v nějaké „polévce“. Oproti tomuto dřívějšímu přesvědčení se dnes soudí, že jádro se do jisté míry podobá elektronovému obalu, obsahuje také …

více »

Qubity a jejich svatý grál (grAl)

Složené slovo grAl znamená granulovaný hliník, který by se mohl uplatnit jako nový materiál pro kvantové počítače. Výhodou tohoto materiálu může být dlouhé udržení propleteného stavu qubitů, než nastane dekoherence (kolaps vlnové funkce). 30 milisekund není na první pohled mnoho, ale je to zatím mnohonásobně víc než u jiných projektů …

více »

Dibaryony – mohou existovat obdoby deuteria z jiných kvarků a exotické periodické tabulky?

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

více »

Kvarky v nukleonech a kvarky v jádře

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Podle klasického modelu struktury jádra by se vnitřní struktura nukleonů, tedy protonů a neutronů, neměla měnit, když se částice navzájem spojí a vytvoří jádro atomu. Jenže před 35 lety fyzici zjistili, že nejmenší známé částice kvarky se uvnitř volných protonů a neutronů chovají jinak, než v těch, které jsou vázány …

více »

Srážky molekul a elektronů za nízkých energií

Český CERN: Elektronové srážky v českých laboratořích vytvářejí rezonance a objasňují kvantovou exotiku. Nenápadný projekt, který demonstruje, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým …

více »

Uložení informace do jediného atomu – do orbitálního momentu hybnosti

Zatímco spin představuje jakousi míru vnitřní rotace částice, orbitální moment hybnosti odpovídá tomu, jak elektron v atomu obíhá v rámci příslušné „slupky“. Opět se nacházíme ve světě, kde vládnou pravidla kvantové fyziky, takže veličina může nabývat pouze určitých hodnot – je kvantována (povolenými hodnotami jsou násobky redukované Planckovy konstanty). Podle …

více »

Jak svítí stříbrné clustery

Zeolity jsou porézní hydratované hlinitokřemčitany s řadou zajímavých vlastností. Pokud do nich zabudujeme částice stříbra, může tento materiál emitovat světlo. Dokonce se o něm uvažuje jako o náhradě žárovek LED nebo fluorescenčních lamp. Možným využitím by byly zobrazovací technologie v medicíně apod. Před 2 lety vědci z Queen Mary University …

více »