Archiv článků: benzen

Chemické syntézy v kapalinách a plynech probíhají v trojrozměrném prostoru, atomy a molekuly se zde srážejí náhodně. Na povrchu zlata v podmínkách ultravysokého vakua se sousední molekuly naproti tomu „potkávají“ s mnohem vyšší pravděpodobností. Díky tomu lze tímto způsobem uskutečnit i reakce, které by v kapalinách vůbec neprobíhaly. Další výhodou …

Diamantová nanovlákna jsou tvrdá jako diamant a pružná jako plast. Jediný problém, bránící jejich většímu využití, představovala až dosud obtížnost výroby. Výzkumníci pod vedením Samuela Dunninga a Timothyho Strobela z Carnegie (na práci se dále podíleli Bo Chen z Donostia International Physics Center a Li Zhu z Rutgers University) nyní …

126 dimenzí vlnové funkce elektronů v aromatickém kruhu. Málo molekul je prozkoumáno tak detailně jako benzen, i zde však je stále co objevovat. Vědci z několika institucí (Exciton Science, UNSW a CSIRO) nyní tvrdí, že jejich studie přináší z hlediska výzkumu struktury benzenu největší novinky za posledních 90 let. Takže …

Jako aromatické se označují sloučeniny obsahující delokalizované π elektrony, hlavně sloučeniny odvozené od benzenu, ale aromatické mohou být i heterocyklické sloučeniny. S vůní to nic společného nemá. Podmínkou aromaticity jsou střídající se jednoduché a dvojné vazby (které ale „splynou“ do toho, co v molekule benzenu kreslíme kroužkem), rovinná molekula a …

Tedy nejde o planetu, ale její analogii v nanoměřítku: chemickou strukturu z koule obklopené plochým prstencem. Uvnitř se skrývá fulleren C60, kolem pak kruh ze 6 spojených antracenů. Unikátní na této struktuře má být to, že nejde o „kouli zavřenou v jiné kouli“, ale opravdu v prstenci. 6 antracenů, respektive …

Jak by uhlík mohl být šestivazný, když má 4 valenční elektrony? Působí to jako nesmysl, ale z benzenového „kruhu“ se prý lze dostat i k takto podivné sloučenině. Historie šestivazného uhlíku se začala psát už v 70. letech. Vědci tehdy vzali hexamethylbenzen (normální benzen s vodíky nahrazenými skupinami CH3, uhlík …

Jednofotonová emise je klíčovou složkou řady kvantových technologií, zvláště kvantových komunikací. Američtí a japonští fyzici vymysleli způsob, jak vysílat jednotlivé fotony při pokojové teplotě a na vlnových délkách, které jsou použitelné v telekomunikacích. K jednofotonové emisi došlo, když laserem ozařovali uhlíkové nanotrubice, které měly speciální defekty. Jejich výzkum by mohl …