Archiv článků: blesky

V mohutných tropických bouřích vzniká překvapivé množství záření gama

V 90. letech 20. století zjistily družice NASA (vypuštěné za účelem pozorování vysokoenergetických částic pocházejících ze supernov a dalších „kosmických“ objektů) nečekanou věc: že záblesky vysokoenergetického gama záření mají původ také přímo na Zemi. Celkem rychle se ukázalo, že jejich původcem mohou být bouřky, ale podrobnosti (jak často k tomuto …

více »

Silné zimní blesky spustily dlouhotrvající hvízdání v okolí Země

Finská polární observatoř Kannuslehto zachytila před sedmi lety zvláštní druh rádiových vln na slyšitelných kmitočtech – řady hvízdavých sestupných tónů, které se objevovaly po celou noc až do rána. Takové jevy vznikají šířením rádiových impulzů od blesků plazmatickým prostředím v blízkém vesmírném okolí Země. Dosud ale nikdo neprozkoumal vlastnosti zdrojových …

více »

Na Venuši možná blesk neudeří

Povrch Venuše samozřejmě představuje z našeho pohledu peklo: vysoký tlak i teplota, déšť koncentrované kyseliny sírové. Jestli tam ještě šlehají blesky, se už pak (z „praktického hlediska“ plánování nějakým misí, řekněme) může zdát skoro jedno, ale teoreticky je ta otázka jistě zajímavá. Vědci se o blesky na Venuši přou už …

více »

Největší a nejdéle trvající blesk ve střední Evropě měl přes 80 km

Hlavním cílem zkoumání bylo ověřit, zda vznik blesků (ne)souvisí s ionizujícím zářením. Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z   Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních …

více »

Kde se při zemětřesení berou blesky

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 …

více »

Mezinárodní kosmická stanice a globální monitoring blesků

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

K výbojům TGF dochází na počátku pulsní proudové fáze blesku, která následně vytvoří elfa. Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad …

více »

Sonda Juno a blesky na Jupiteru

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

V okolí Jupiteru se objevují nové typy krátkých pulsů, které vycházejí od blesků. Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR analyzovali spolu s americkými kolegy záznamy elektromagnetického měření sondy Juno, která krouží okolo planety Jupiter. Nalezli v nich nový typ krátkých pulzů, které předtím žádná ze sond, které navštívily Jupiter, nezaznamenaly. Prestižní časopis …

více »

Blesky na Jupiteru

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

V roce 1979 zaznamenala sonda Voyager 1 v blízkosti planety Jupiter rádiové signály ve slyšitelném frekvenčním pásmu, které při převedení do zvukové podoby hvízdaly podobně jako signály vyzařované pozemskými bleskovými výboji. Ty se běžně detekují na povrchu Země či na oběžné dráze. Hvízdavý zvuk je způsoben tím, že se různé …

více »