autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain
autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Kde se při zemětřesení berou blesky

Zemětřesení je někdy provázeno optickými jevy, může jít o klasické blesky, ale i další efekty. Řadu pozorování těchto podivností známe z Japonska. V roce 1965 a 1967 při zemětřesení v Matsushiro (pro snazší dohledávání zde i dále původní anglický přepis) způsobilo, že okolní hora několikrát blikla světlem. V roce 1993 u ostrova Hokkaido způsobilo zemětřesení nejen vlnu tsunami, ale i současně vyvolalo blesk, který zapálil pět lodí.
Tyto jevy se vykládají různě. Yuji Enomoto z Shinshu University nyní tvrdí, že pravděpodobně vůbec nemají společný fyzikální základ. Ve své studii se proto zaměřil pouze na luminiscenci provázející sesuvy půdy. Studie zkoumala, jak se chovají různé horniny, žula, pyroklastické horniny, ryolit, vápenec, hadec (serpentinit). Poslední z hornin v reakci na mechanické namáhání nevyzařuje vůbec; u těch dalších se luminiscence projevit může, pokaždé ale opět za různých podmínek a z různých příčin. V některých případech jde skutečně jen o vyzáření světla, jindy ale dochází k piezoelektrickému jevu, kdy se kinetická energie přeměňuje na elektrickou, takže pak může vznikat klasický („zápalný“) blesk. V případě žuly za tento jev vyvolává jedna z jejích složek, křemen – v menším měřítku to známe, z křemene lze přece vykřesat oheň.
Navíc se uvádí, že během zemětřesení Tohoku-Oki v roce 2011 se asi 10 minut po zemětřesení zvýšil nad epicentrem počet elektronů v ionosféře. Nejspíš došlo k přenosu z litosféry zřejmě přes hydrosféru a náboj byl do atmosféry dodán prostřednictvím nějakých elektricky nabitých mlh. Samotný blesk by pak byl už klasický, ale původně opravdu vyvolán zemětřesením.
V roce 1995 při zemětřesení Hyogo-ken Nanbu se zase obloha na západě zjasněla a její barva se změnila z modré na bílou, červenou až fialovou.
Určitě je tu stále co vysvětlovat.


Luminscence u různých hornin následkem úderu o sebe
Credit: Yuji Enomoto, Shinshu University

Yuji Enomoto et al, Laboratory investigation of earthquake lightning due to landslide, Earth, Planets and Space (2020). DOI: 10.1186/s40623-020-01237-8
Zdroj: Shinshu University/Phys.org

Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP

Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *