V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …
více »
Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …
více »
Neutrinový experiment JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) úspěšně dokončil plnění svého detektoru o bezprecedentní hmotnosti 20 000 tun kapalným scintilátorem a spustil sběr fyzikálních dat. Po více než dekádě příprav a konstrukce je JUNO prvním z nové generace velkých neutrinových experimentů, který dospěl do této fáze. Na projektu se od …
více »
Jaderní fyzikové dokázali zmapovali síly působící uvnitř protonu a ukázali, jak kvarky protonu reagují při zásahu vysokoenergetickými fotony. „Použili jsme výkonnou výpočetní techniku, mřížkovou kvantovou chromodynamiku, abychom zmapovali síly působící uvnitř protonu,“ uvedl spoluautor studie Ross Young z University of Adelaide. „Tento přístup rozděluje prostor a čas do jemné mřížky, …
více »
Neočekávaný rys ve srážkách protonů s protony, který byl dříve pozorován experimentem CMS na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu, nyní potvrdil i jeho sesterský experiment ATLAS. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní – ze všech elementárních částic nejtěžší a s nejkratší dobou života) se mohou na okamžik spárovat …
více »
Nobelovou cenou vyznamenaný objev Higgsova bosonu na urychlovači LHC byl velkým úspěchem v tom smyslu, že šlo o poslední chybějící kousek Standardního modelu. Současně se ale ke zklamání řady fyziků nepodařilo objevit nic, co by tento model přesahovalo. Vědci pracující v CERNu v projektu Atlas nyní podrobněji popsali interakce Higgsových …
více »
A šlo by to provést i na stávajících zařízeních v CERNu? A jak to souvisí s temnou hmotou? Problém s teorií strun je její prakticky totální odtržení od pozorovatelné reality. Nevzešlo z ní nic testovatelného. „Dokonce ani ne špatně,“ praví odpůrci (název jedné z populárních knih v češtině). Zastánci hovoří …
více »
Když koncem roku 2023 Wojciech Brylinski analyzoval data kolaborace NA61/SHINE v CERNu, všiml si nečekané anomálie – nápadně velké nerovnováhy mezi nabitými a neutrálními kaony ve srážkách argonu se skandiem. Zjistil, že místo toho, aby vznikaly zhruba ve stejném počtu, nabité kaony se objevují o 18,4 % častěji než ty …
více »
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »
Vědci zúčastnění v projektu CMS v CERNu pozorovali v datech získaných na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nečekaný vzor, který by mohl naznačovat existenci nejmenší dosud pozorované kompozitní částice. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní) – nejtěžší známé elementárních částice, navíc s nejkratší dobou života – se mohou na okamžik …
více »
Sciencemag.cz
