Vědci učinili významný krok k vyřešení dlouholeté záhady v oblasti částicové fyziky, když nenašli žádné stopy po částici, od které si mnozí vysvětlení celé záhady slibovali. Mezinárodní skupina, včetně vědců z Univerzity v Manchesteru, pracující na experimentu MicroBooNE v Fermiho národní urychlovačové laboratoři Ministerstva energetiky USA, oznámila, že nenašla žádné …
více »
Jak by se dala data z astročásticových experimentů na observatořích použít k vylepšení simulačních kódů? Jan Ebr, Jakub Vícha a Jiří Blažek z Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se podíleli na článku, který v uplynulých dnech vyšel v časopise Nature Reviews Physics. Článek se věnuje tématu ladění generátorů událostí, což jsou počítačové programy, …
více »
Spolupráce CMS oznamuje první měření kvantových vlastností rodiny tetrakvarků, která byla nedávno objevena na urychlovači LHC. K dnešnímu dni Large Hadron Collider v CERNu přispěl k objevu 80 částic. Nejznámější z nich je Higgsův boson, klíčová složka Standardního modelu částicové fyziky. Ostatní částice jsou hadrony, skládající se z kvarků, které …
více »
Experimenty prováděné na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu denně detekují vzácné jevy, ale některé z nich jsou opravdu mimořádně vzácné, jako například tento nejnovější výsledek experimentu CMS (Compact Muon Solenoid). Poprvé byl totiž pozorován vznik jediného kvarku top (t, svrchní) spolu s bosony W a Z, což je extrémně …
více »
V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …
více »
Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …
více »
Neutrinový experiment JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) úspěšně dokončil plnění svého detektoru o bezprecedentní hmotnosti 20 000 tun kapalným scintilátorem a spustil sběr fyzikálních dat. Po více než dekádě příprav a konstrukce je JUNO prvním z nové generace velkých neutrinových experimentů, který dospěl do této fáze. Na projektu se od …
více »
Jaderní fyzikové dokázali zmapovali síly působící uvnitř protonu a ukázali, jak kvarky protonu reagují při zásahu vysokoenergetickými fotony. „Použili jsme výkonnou výpočetní techniku, mřížkovou kvantovou chromodynamiku, abychom zmapovali síly působící uvnitř protonu,“ uvedl spoluautor studie Ross Young z University of Adelaide. „Tento přístup rozděluje prostor a čas do jemné mřížky, …
více »
Neočekávaný rys ve srážkách protonů s protony, který byl dříve pozorován experimentem CMS na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) v CERNu, nyní potvrdil i jeho sesterský experiment ATLAS. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní – ze všech elementárních částic nejtěžší a s nejkratší dobou života) se mohou na okamžik spárovat …
více »
Nobelovou cenou vyznamenaný objev Higgsova bosonu na urychlovači LHC byl velkým úspěchem v tom smyslu, že šlo o poslední chybějící kousek Standardního modelu. Současně se ale ke zklamání řady fyziků nepodařilo objevit nic, co by tento model přesahovalo. Vědci pracující v CERNu v projektu Atlas nyní podrobněji popsali interakce Higgsových …
více »
Sciencemag.cz
