Archiv článků: chromozomy

Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování a vede až ke sterilizaci. Poměrně běžná růže šípková ale má sad pět. Mezinárodní tým s účastí vědců z Biofyzikálního ústavu AV ČR v časopise Nature popsal neobvyklý, nicméně funkční způsob, jak růže při rozmnožování tyto liché …

Nejdřív ze všeho je klíčové si ujasnit, o čem je řeč. O konfliktu mezi pohlavími na genetické úrovni („samci mají jiné zájmy než samice“, respektive „geny samců“…) se mluví minimálně od Dawkinsova Sobeckého genu. Tady se ale problém staví jinak… Jádro argumentace spočívá v tom, že u pohlavně se rozmnožujících …

Telomery zůstaly stabilní i poté, co byly přemístěny do nového chromatinového prostředí, na jiný chromozom. Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým …

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Ústavu experimentální botaniky v Olomouci, získal první ucelený vhled do uspořádání genetické informace rostlin s holocentrickými chromozómy. Jejich výsledky zveřejnil prestižní vědecký časopis Cell. Dědičná informace je v buňkách živočichů a rostlin uložena …

Předpokládá se, že změna počtu či genového obsahu chromozomů v organismu má velmi závažné, často smrtící následky. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky obratlovců AV ČR ale zjistili, že některým živočichům takové změny nevadí, naopak mohou být pro ně výhodné v podobě vzniku nových vlastností. Díky unikátnímu výzkumu asexuálního …

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …