Archiv článků: člověk

Testosteron vylučují varlata coby poslední krok „hypotalamické/hypofyzární/testikulární“ osy. Působí na buňky celého těla (samozřejmě včetně neuronů). Když dojde na hormonální příčiny agrese, pro všechny je obvyklým podezřelým právě testosteron. Korelace a kauzalita Čím to je, že napříč zvířecí říší a ve všech lidských kulturách jsou za většinu agrese a násilí …

Mozková tkáň patří k energeticky nejnákladnějším v těle, savci s větším mozkem proto potřebují více energie než jiní o téže hmotnosti. Které biologické změny přesně umožnily lidským předkům uspokojit velmi vysoké energetické potřeby při vývoji většího mozku? Studie Northwestern University (Evanston, Illinois) poukazuje na možnou roli střevních mikrobů. V kontrolovaném …

Christopher J. Bae z University of Hawai (Manoa) klasifikoval další druh východoasijského člověka. Homo juluensis žil přibližně před 300 000 lety, v malých skupinách lovil divoké koně, vyráběl kamenné nástroje a pravděpodobně zpracovával zvířecí kůže. Tito lidé vymizeli zhruba před 50 000 lety. Do skupiny Homo juluensis by se mohli …

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR popsali dosud neznámou, ale zásadní roli genu CDK12 při zrání vajíček a udržení plodnosti. Jejich nejnovější studie dokazuje, že odstranění tohoto genu ve vajíčkách vede k úplné neplodnosti myších samiček v důsledku funkčního selhání vaječníků. Výsledky naznačují obdobnou funkci tohoto genu …

Objev nové krevní skupiny MAL vyřešil 50 let starou záhadu. Vědci z NHS Blood and Transplant (Bristol) a Bristolské univerzity identifikovali genetické pozadí dosud záhadného antigenu krevní skupiny AnWj. Zjištění umožňují identifikaci a léčbu (vzácných) pacientů, kterým tato krevní skupina chybí. Někteří lidé ji postrádají vlivem nemoci, ale vzácná dědičná …

Lidské populace potřebují nejméně 2,7 dítěte na ženu – tedy mnohem vyšší míru porodnosti, než se dosud předpokládalo – aby se spolehlivě vyhnuly vymření v delším časovém horizontu. Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Takuya Okabe z japonské Shizuoka University). Jak uvádí průvodní tisková zpráva: „Ačkoli se míra plodnosti …

Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …

Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …

Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě. Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní …

Existuje studie filozofa Thomase Nagela „Jaké je to být netopýrem“. Snad slavná, alespoň svého času. Mě tedy nezaujala, ba přímo i přišla banální. Například Richard Dawkins polemizuje s Nagelem, že pro netopýra je jeho sonar podobný našemu zraku, takže netopýr se v tomto ohledu od nás nejspíš tolik neliší. Nicméně …