Archiv článků: člověk

Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

Nový výzkum ukazuje, že tzv. Dupuytrenova choroba (kontraktura) je částečně neandertálského původu. Vědci již dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u Severoevropanů než u lidí s africkými předky. Neoficiálně se mu říkalo také „vikingská nemoc“. Podle jedné studie u Norů starších 60 let trpí touto chorobou až 30 …

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, …

Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …

Antropologové z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii jako další upozorňují na to, že kamenné nástroje vyráběné našimi předky nemusejí být tak unikátní. Vědci vycházejí z nových analýz kamenných nástrojů používaných makaky jávskými (Macaca fascicularis, makak dlouhoocasý, long-tailed macaque) v národním parku Phang Nga v Thajsku. Makakové běžně roztloukají (zejména) …

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …

1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem …