Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. Co je hnědý trpaslík? Hnědý trpaslík je definován jako plynný objekt na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Na rozdíl …
více »Izotopy vodíku by mohly představovat signaturu rakoviny
Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Princetonské univerzity poprvé použili studium izotopů vodíku, které se často používá v geologii, k odhalení atomových otisků rakoviny. Na zemi se vodík vyskytuje ve dvou izotopech, lehký „obyčejný“ vodík převládá nad deuteriem v poměru 6 420 : 1. Vědci v rámci nové studie …
více »Těžký led má roztáhlejší mřížku než lehký, ale to je právě divné
Když v molekule pevné látky nahradíme lehčí izotop za těžší, stane se co? Nová látka bude mít logicky o maličko větší nebo stejný objem, ne? Člověk si to představí, že jádra trochu nabobtnají a elektrony buď zůstanou na svých původních místech, nebo se také o maličko posunou (ale jen opravdu …
více »Vedle deuteronu mohou existovat i další stabilní dibaryony
Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …
více »Nový materiál dokáže účinně dělit těžkou a normální vodu už při běžné teplotě
Připravit těžkou vodu, respektive izolovat ji z té běžné, bylo až dosud časově náročné a proces spotřeboval mnoho energie (opakovaná destilace, elektrolýza apod.). Vědci Kyoto University a South China University of Technology nyní objevili nový způsob, který by měl obecně umožnit separaci molekul lišících se od sebe izotopy některého z …
více »Deuterium může vylepšit fungování léků
Vědci z Bonnské univerzity představili metodu, která umožňuje přesně zavádět těžký vodík (deuterium) do řady různých molekul. Takto získané deuterované sloučeniny jsou stabilnější vůči rozkladu některými enzymy. Léky vyrobené touto metodou mohou být účinné déle, pak by je tedy šlo užívat v nižších dávkách. Studie byla publikována v Angewandte Chemie. …
více »Hlásí zlom: Podařilo se spustit zapálení jaderné fúze
Zapálení (ignition, zážeh) je klíčový proces, který zesiluje energetický výkon jaderné fúze a spouští vlastní řetězovou reakci. Zdá se, že nový experiment poprvé zvládl zapálení v zařízení NIF (National Ignition Facility) v americké Lawrence Livermore National Laboratory, kde se tak podařilo obnovit extrémní teploty a tlaky, které panují v nitru …
více »Vznik antideuteronů v CERNu může být důkazem temné hmoty
Antideuteron je jádro antideuteria (antihmotové obdoby těžkého vodíku), tedy objekt složený z antiprotonu a antineutronu. V CERNu se nyní v rámci projektu ALICE (A Large Ion Collider Experiment) na antideuteron podívali podrobněji, a to především z hlediska toho, že tyto částice mohou mít vztah k temné hmotě. Mezi kandidáty na …
více »Vodíkové můstky v těžké vodě jsou silnější
V těžké vodě je vazba deuteria na kyslík delší a slabší. Vodíkové vazby (můstky) mezi atomem deuteria a atomem kyslíku v sousední molekule jsou oproti běžné vodě ale naopak silnější. Není to divné? Německý chemik Leo Ubbelohde navrhl prodlužování a oslabování vazby deuteria oproti normálnímu vodíku již ve 30. letech …
více »Jak funguje termojaderná fúze ve Slunci
Jakmile se do dění zapojí deuterium, záležitost s využitím fúze vyhlíží mnohem slibněji. Řetězec reakcí na Slunci začíná fúzí dvou protonů – jádra běžného vodíku vytvoří jádro deuteria, těžší formy vodíku. Když se spojí dva protony, jeden se musí změnit na neutron. To je ten nejtěžší krok v řetězci reakcí, …
více »