Archiv článků: deuterium

Výzkumníci představili nový porézní materiál schopný oddělovat deuterium od běžného lehkého vodíku při teplotě 120 K (-153 °C). Důležité má být, že tato teplota převyšuje bod zkapalnění zemního plynu 111 K (-162 °C) o více než 10 °C, což může usnadnit rozsáhlé průmyslové aplikace. Dosažený pokrok tak možná představuje cestu …

Vědci vyvinuli nový porézní materiál pro účinnou separaci deuteria, primárního paliva pro jadernou fúzi. Materiály typu MOF (metal-organic frameworks) jsou formou porézních a krystalických materiálů, kde se ionty kovů propojují chemickými vazbami s organickými ligandy. Nově připravený MOF dokáže efektivně izolovat deuterium od běžného „lehkého“ vodíku. Výhodou přitom je, že …

V uplynulých letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: uvolnění rekordního množství energie v tokamaku JET a splnění Lawsonova kritéria vědec­kého vyrovnání v laserovém zařízení NIF. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) byl po celou dobu svého provozu (1984–2024) největším fúzním reaktorem s magnetickým udržením paliva na světě. V …

Deuterium má v jádře o jeden neutron více než vodík a tudíž asi dvakrát větší hmotnost. Dalo by se tedy očekávat, že těžká voda, v níž se na atom kyslíku vážou dva dvakrát těžší atomy, se bude svými vlastnostmi od normální vody výrazně lišit. Ve skutečnosti jsou však například teploty …

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže mezitím se pohled na věc změnil a teď prý přichází zase změna opačná a návrat směrem k původnímu názoru. Je to prostě složité. Vědci nyní zjistili (tvrdí, že zjistili), že voda na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko má …

Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. Co je hnědý trpaslík? Hnědý trpaslík je definován jako plynný objekt na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Na rozdíl …

Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Princetonské univerzity poprvé použili studium izotopů vodíku, které se často používá v geologii, k odhalení atomových otisků rakoviny. Na zemi se vodík vyskytuje ve dvou izotopech, lehký „obyčejný“ vodík převládá nad deuteriem v poměru 6 420 : 1. Vědci v rámci nové studie …

Když v molekule pevné látky nahradíme lehčí izotop za těžší, stane se co? Nová látka bude mít logicky o maličko větší nebo stejný objem, ne? Člověk si to představí, že jádra trochu nabobtnají a elektrony buď zůstanou na svých původních místech, nebo se také o maličko posunou (ale jen opravdu …

Dibaryony jsou subatomární částice složené ze dvou baryonů. Jejich vznik prostřednictvím interakcí baryon-baryon hrál zásadní roli v nukleosyntéze po velkém třesku, dnes se uplatňuje v jaderných reakcích včetně reakcí ve hvězdách. Studium vzniku dibaryonů představuje propojení mezi jadernou fyzikou, kosmologií a astrofyzikou. Zajímavé je, že silná síla, která odpovídá za …

Připravit těžkou vodu, respektive izolovat ji z té běžné, bylo až dosud časově náročné a proces spotřeboval mnoho energie (opakovaná destilace, elektrolýza apod.). Vědci Kyoto University a South China University of Technology nyní objevili nový způsob, který by měl obecně umožnit separaci molekul lišících se od sebe izotopy některého z …