Pixabay License. Volné pro komerční užití

Izotopy vodíku by mohly představovat signaturu rakoviny

Vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Princetonské univerzity poprvé použili studium izotopů vodíku, které se často používá v geologii, k odhalení atomových otisků rakoviny. Na zemi se vodík vyskytuje ve dvou izotopech, lehký „obyčejný“ vodík převládá nad deuteriem v poměru 6 420 : 1.
Vědci v rámci nové studie pěstovali v laboratoři kultury kvasinek a myších jaterních buněk a poté analyzovali jejich atomy vodíku. Tým zjistil, že buňky, které rostou opravdu rychle, například právě ty rakovinné, obsahují značně odlišný poměr atomů lehkého vodíku a deuteria. V závislosti na metabolismu buňky (což souvisí s rychlostí růstu, kdy např. rychle rostoucí buňka může více využívat anaerobní mechanismus atd.) může jeden z přenašečů vodíkových atomů, koenzym NADPH (nikotinamidadenindinukleotidfosfát), využívat různé izotopy vodíku s různou frekvencí.
Na konci výzkumu pak vědci analyzovali buňky kvasinek a zdravé a rakovinné buňky myší pomocí hmotnostní spektrometrie. Zaměřili se na složení vodíku v mastných kyselinách. Kvasinky, provádějící fermentaci (což mělo v určitém ohledu odpovídat rakovinné buňce), obsahovaly oproti kvasinkám na kyslíkovém metabolismu až o polovinu deuteria méně. Stejně tak měly méně deuteria (i když ne tak výrazně) i rakovinné buňky. Příslušný signál/otisk byl velmi zřetelný.
Závěry studie by mohly lékařům poskytnout nové strategie pro studium toho, jak rakovina roste a jak se šíří. Jednou by možná na tomto principu mohlo jít nádory i diagnostikovat. Mohl by na to stačit i jen speciální krevní test.

Maloney, Ashley E. et al, Large enrichments in fatty acid 2H/1H ratios distinguish respiration from aerobic fermentation in yeast Saccharomyces cerevisiae, Proceedings of the National Academy of Sciences (2024). DOI: 10.1073/pnas.2310771121. doi.org/10.1073/pnas.2310771121
Zdroj: University of Colorado at Boulder / Phys.org

Poznámka: Anaerobní metabolismus je rychlejší, jednodušší. Buňka při něm nepotřebuje takovou enzymovou výbavu a může více energie investovat do svého dělení. Je-li zdroje energie dost, mohou kvasinky těmito zdroji plýtvat (tj. nezískat z nich zdaleka tolik energie) a provádět anaerobní kvašení i za přítomnosti kyslíku.

Speciální gel s nanočásticemi slibuje rozkládat alkohol předtím, než se dostane do krve

Většina alkoholu se do krevního oběhu dostává přes sliznici žaludku a střev. Vědci z ETH …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close