Archiv článků: diabetes

Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii …

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v …

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají …

Glifloziny jsou antidiabetika, jejichž příznivé účinky se projevují nejen při léčbě diabetiků. Tým z Fyziologického ústavu AV ČR se zaměřil na to, jak účinkují u potkanů v případě kombinovaného onemocnění jater a srdce. Výsledkem bylo kromě snížení přírůstku tělesné hmotnosti a účinnější reakce organismu na zvýšený příjem tuků také zlepšení …

V roce 2014 přišly do světa medicíny preparáty nazvané glifloziny. Slibný lék z počátku pomáhal především oddálit komplikace cukrovky. Následné klinické studie nyní odhalují, že potenciál léku je mnohonásobně větší. Glifloziny umí zlepšit příznaky chronického srdečního selhání, snížit počet hospitalizací a úmrtnost. Prokázalo se také, že mají schopnost ochránit ledviny, …

Vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka problém, to ale neplatí u těch druhů ptáků, které mají hladinu krevního cukru vysokou přirozeně. Ukázala to mezinárodní studie vedená vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Takoví ptáci netrpí následky buněčného poškození způsobeného volnými radikály, které obvykle zažívají lidé a zvířata …

O kombuše, tedy sladkém čaji fermentovaném kvasinkami a bakteriemi, se uvádí leccos, ovšem vědecké studie zatím o jejích eventuálních prospěšných účincích žádný důkaz nepřinesly, respektive výsledky byly jen velmi omezené. Pití kombuchy má pomáhat imunitě, dodávat energii, snižovat chuť k jídlu… Nová studie jakousi podporu pro kombuchu nicméně přináší. Podle …

Dříve nepopsané funkce proteinu NEUROD1 jsou důležité pro vývoj buněk Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Vědci z Biotechnologického ústavu (BTÚ) AV ČR při Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (BIOCEV) a z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) objasnili zásadní roli proteinu NEUROD1 při rozvoji těžkého diabetu. Diabetes …

Chronická infekce virem hepatitidy C (HCV) není spojena pouze s drogovým prostředím. V České republice žije přibližně 40 000 infikovaných osob, které drogy nikdy neužívaly. Tito lidé z tzv. běžné populace bohužel unikají testování. Nejdůležitějším předpokladem pro uzdravení a zamezení dalšího šíření infekce je přitom její včasné odhalení a rychlé …

Vstřebávání inzulinu v těle je řízeno tím, v jaké podobě se molekuly konkrétně vyskytují. Zatímco monomery fungují okamžitě, shluky šesti molekul (hexamery) odpovídají za dlouhodobý účinek. Po desetiletí se předpokládalo, že mezi monomery a hexamery je určitý poměr a léčiva byla navrhována právě na základě tohoto modelu. Vědci z Kodaňské …