Archiv článků: dusík

Nitrogenázy patří z hlediska „celkové biochemie“ mezi nejdůležitější enzymy na Zemi. Poskytují všem formám života biologicky dostupný dusík. Některé nitrogenázy mohou ale vedle redukce molekul dusíku na (cca) amoniak také přímo přeměňovat CO2 na uhlovodíkové řetězce, což z nich činí zajímavý cíl pro vývoj biotechnologických procesů. Tým výzkumníků z německého …

Dusík z fosilních paliv mění bylinnou vegetaci lesů. Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu …

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. Dokážou sice přijímat anorganické dusičnany či amonné soli, jenže většina dusíku je na povrchu Země přítomna ve formě inertních molekul N2. Oxidy dusíku z nich vznikají de facto pouze bleskem (dostatek energie pro přímou reakci …

Poměr izotopů uhlíku (12C vs. 13C) v atmosféře exoplanety umožňuje vědcům odvodit vzdálenost, ve které exoplaneta obíhá kolem své hvězdy. Až dosud dokázali astronomové rozlišit ale pouze tyto dva izotopy, a to v molekule oxidu uhelnatého. Nový výzkum zvládl rozlišit i dva izotopy dusíku (14N vs. 15N) v molekule amoniaku. …

Izotop N-9, kde na 7 protonů připadají pouze 2 neutrony, představuje první známý případ jádra, které se rozpadá vyzářením 5 protonů. Robert Charity z Washingtonovy University v St. Louis a jeho kolegové z Michigan State University a čínské Fudan University uvádějí, že tento izotop dusíku je samozřejmě nestabilní, vlastně představuje …

Na University of Rochester vytvořili materiál supravodivý při teplotě 20,5 °C a tlaku 10 kilobarů (cca 10 000 atmosfér). Příslušnou látkou je hydrid lutecia dopovaný dusíkem. Tlak je to sice stále obrovský, nicméně o dva řády menší než při předchozích podobných pokusech. V čele týmu stál Ranga Dias; tito vědci …

V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …

O sloučeninách dusíku s fosforem se na přednáškách z anorganické chemie nebo v příslušných učebnicích člověk nedozví nejspíš nic. Trocha pátrání odhalí existenci molekuly P3N5 (mimochodem, tu zmiňuje už těsně poválečná Anorganické chemie od Remyho). University of Bayreuth ale nyní oznámila, že její vědci spolu s kolegy z dalších institucí …

Vědci z univerzit v Bayreuthu a Linköpingu připravili za velmi vysokého tlaku dvě překvapivé sloučeniny dusíku s kovem vzácných zemin yttriem. Chemici uvádějí, že nové nitridy obsahují prstencovou a spirálovitou krystalovou strukturu dusíku; ani jedna z nich dosud nebyla pozorována v experimentech nebo předpovězena v teoretických výpočtech. Jak se ukazuje, …

Hexazin je (dosud hypotetická) molekula N6, obdoba benzenu, kde jsou všechny uhlíky, respektive skupiny CH, nahrazeny atomy dusíku. Chemici nyní oznámili, že se jim podařilo syntetizovat něco podobného, tedy iont N6 2-, který je stabilní ve sloučenině s kovy do tlaku 20 GPa – míněno shora, látka byla připravena za …