Archiv článků: egypt

Uplynulé týždne priniesli slovenským egyptológom na egyptskej lokalite Tell el-Retábí zásadné objavy. Výskum slovenskej časti misie obohatil poznanie pevnostnej architektúry 20. dynastie, sídliska z 18. dynastie a pohrebiska z Druhého prechodného obdobia. Pri pokračovaní prác, ktoré započali počas uplynulých sezón, dokopali hrobovú jamu veľkého hyksóskeho hrobu, objaveného už v roku …

Podle studie zveřejněné v časopise Scientific Reports mohla pravidelná činnost související s psaním vést ke specifickým změnám na kostrách staroegyptských písařů. Tým autorů složený z odborníků z Univerzity Karlovy, Národního muzea a Českého vysokého učení technického zkoumal kosterní pozůstatky 69 dospělých mužů (mezi nimi 30 písařů), kteří byli pohřbeni na nekropoli v …

Přibližně 31 egyptských pyramid, včetně slavného pyramidového komplexu v Gíze, mohlo být původně postaveno podél 64 km dlouhého ramena Nilu, které je již dávno pohřbeno pod zemědělskou půdou a pouští. Egyptská pyramidy byly budovány v průběhu téměř tisíciletého období (zhruba od počátků Staré říše do počátku Druhého přechodného období, od …

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

Výskumný tím zo Slovenskej akadémie vied počas novembra realizuje už trinástu sezónu terénneho prieskumu v egyptskej lokalite Tell-el-Retábí. Tentoraz sa zameriava na najzápadnejší okraj sídliskového pahorku – tellu, ktorý bol v minulosti od západu pravidelne skúšaný nílskymi záplavami. Už prvé týždne prác priniesli zaujímavý objav v podobe jedinečnej priekopy pravdepodobne …

Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …

Pečetění dokumentů se do kermského království dostalo z Egypta a je zajímavé, že se při něm používaly jen různé symboly, nikoliv písmo. Od 2. poloviny 4. dynastie ležela Dolní Núbie poněkud stranou egyptských zájmů, ale poté, co se v ní na začátku 6. dynastie rozšířil lid kultury Skupiny C, začali …

Před stošedesáti lety francouzský archeolog Auguste Mariette během svého hledání hrobek z doby stavitelů pyramid v Sakkáře narazil na kultovní kapli hrobky patřící velmoži Ptahšepsesovi. Z ní odvezl unikátní kultovní stélu – nepravé dveře – které se dnes nacházejí, společně s překladem ze vchodu do hrobky, v Britském muzeu. Další …

Nejstarší dosud známý abecední nápis je datován do doby asi 1700 př. n. l. Z příslušné abecedy vychází písmo fénické a následně všechna další písma používaná v Evropě a na Blízkém východě (alfabeta, latinka, písmo hebrejské i arabské). Až dosud byly z Kanaánu, respektive Izraele z těchto nejstarších dob známy …