Ozdobnice obrovská prokázala fantastickou schopnost růst i ve znečištěné půdě, a dokonce přispívat k postupnému odstraňování jejího znečištění. Projekt programu NATO „Science for Peace and Security“ stál u zrodu dnes už stabilního vědeckého týmu na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který se zabývá možností využití tzv. marginálních …
více »Z rybích šupin lze vyčíst změny životního prostředí
Podobně jako u stromů lze zjistit jejich věk z letokruhů, o stáří a růstu ryb totéž vypovídají jejich šupiny. Vzorky šupin mohou ale také prozradit mnohé o změnách v životním prostředí. Vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) využili svou unikátní sbírku a zaměřili se …
více »Amazonie není žádná poslední divočina
Současná doba se za nějaký milion let může docela dobře jevit jako doba obrovské evoluční radiace, a nikoliv jako „šesté masové vymírání“. Vlny technologického pokroku se šířily z jednotlivých civilizačních center daleko na periferii. Toto vyzařování můžeme zřetelně rozpoznat nejen u nás ve střední Evropě, ale i v daleko okrajovějších …
více »Do šumavského jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi
Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře …
více »Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost
Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě nezávislé. Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu …
více »Termiti jsou klíčoví, draví mravenci ovlivňují termity
Draví mravenci jsou patrně schopni významně regulovat populace termitů a tím pádem i ovlivnit rozklad rostlinné organické hmoty. V článku se vědci zaměřují na zkoumání tohoto vztahu v širším kontextu ekologického obrazu. Jaká je tedy vlastně role tohoto vztahu v ekosystému? Může například vymizení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém? Článek …
více »Přijít si pro smrt: být mrchožroutem je pro menší šelmy riskantní strategie
Jaký je vztah velkých predátorů k těm menším? Vlci loví lišky, také do určité míry loví jejich kořist, nicméně současně po době zanechávají zbytky vlastních úlovků. Menší šelmy a všežravci se živí na kořisti těch velkých a je otázka, jaký z vlivů převládne a kdo je komu (celkově) ku prospěchu. …
více »Koruny stromů chrání les před globálním oteplováním
Pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený změnou klimatu. Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové …
více »Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?
Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …
více »Čeští arboristé zachraňují evropské stromy ohrožené suchem
Nová výsadba nepomůže, je třeba chránit současné stromy. Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, …
více »