Pro letošní rok energetici naplánovali celkem 160 investičních akcí zaměřených na přípravu elektrárny pro její bezpečný a spolehlivý provoz za horizont roku 2047. Hlavním aktuálním cílem je dokončení programu bezpečného zvýšení výkonu jaderných bloků. Úspěšné zvládnutí odstávek, řada investic, zajištění dodávek paliva i přechod 4. výrobního bloku na nově zvýšený …
více »Top 10+1 česká jaderná událost 2024
Rok 2024 byl z pohledu dění v české jaderné energetice velmi pestrý. Největší investiční projekt v moderních dějinách země prošel několika významnými milníky, Česká republika se aktivně zapojila do vývoje nových jaderných technologií, naše jaderné elektrárny podstoupily náročné modernizace spojené s dlouhodobým provozem. České jaderné know-how má punc nejvyšší kvality …
více »Životnost fotovoltaických elektráren je kratší, než se předpokládalo
Použití polysiloxanového gelu dokáže utěsnit vznikající praskliny na zadní straně a tak prodloužit životnost PV panelů. Fotovoltaické (PV) elektrárny jsou významnou součástí energetického mixu. Jejich celkový nominální výkon v ČR dnes činí cca 3500 MWp, celkový počet instalací je více než 170 tisíc PV elektráren a z toho více než …
více »Superpočítačové modely černých děr: klíč k fúzním elektrárnám?
Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …
více »Jaderná energetika nezabírá půdu
V debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní nároky: větrné elektrárny zaberou 530x více místa než jádro, pozemní fotovoltaika 107x. Kdybychom chtěli, aby všechnu elektřinu v Česku vyráběly větrné elektrárny, zabraly by téměř 15 000 km2, tedy pětinu území republiky. Pozemní solární parky by pokryly přes 3000 km2 (téměř 4 % …
více »Jaderná energetika v roce 2021
Svět letos očekává připojení 15 nových jaderných bloků; loni jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru po 13 letech a úplně prvního na Středním východě. Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 14 000 MW by podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. …
více »Start-up chce ukládat energii pomocí závaží v kilometrové šachtě
Princip je podobný jako u přečerpávací elektrárny. V době, kdy sluneční, větrné či přílivové elektrárny produkují přebytek energie, se tato podle nového nápadu uloží do závaží zdvíhaného v hluboké šachtě. S celou ideou přišel britský start-up, společnost Gravitricity. Trocha souvisejících čísel: hloubka „dolu“ má být až míli, zvedané závaží pak …
více »Začíná test solární elektrárny na oběžné dráze
Technologie postupuje vpřed poměrně pomalu, ale snad jde o další krok… Technici z U.S. Naval Research Laboratory spouští test antény PRAM (Photovoltaic Radio-frequency Antenna Module). Anténa je součástí zařízení Air Force X-37B Orbital Test Vehicle (poznámka PH: bezpilotní raketoplán, či jak to nazvat?) a slouží k odběru energie ze solárního …
více »V Evropě budou letos spuštěny 4 nové jaderné bloky
Letos poprvé od roku 2007 posílí evropskou energetiku nové jaderné bloky, a to rovnou čtyři. Svět by si měl polepšit o dalších třináct bloků. Celkem 17 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 18 700 MW by mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. Hned čtyři z nich přitom budou mít v rodném listě …
více »Skepse k elektrárnám na oběžné dráze
Někdo odhaduje, že první pokusné přenosy energie se uskuteční již v roce 2025, jiní čekají tuto revoluci v energetice v polovině století. Teď to ale vypadá, že se technologie v posledních letech moc nepokročila. O konceptu elektráren na oběžné dráze se již na Sciencemagu psalo – viz úryvek z knihy …
více »