Archiv článků: elektrárny

ČEZ letos v Dukovanech investuje 4,2 miliardy, dokončí projekt zvýšení výkonu elektrárny

Pro letošní rok energetici naplánovali celkem 160 investičních akcí zaměřených na přípravu elektrárny pro její bezpečný a spolehlivý provoz za horizont roku 2047. Hlavním aktuálním cílem je dokončení programu bezpečného zvýšení výkonu jaderných bloků. Úspěšné zvládnutí odstávek, řada investic, zajištění dodávek paliva i přechod 4. výrobního bloku na nově zvýšený …

více »

Top 10+1 česká jaderná událost 2024

Rok 2024 byl z pohledu dění v české jaderné energetice velmi pestrý. Největší investiční projekt v moderních dějinách země prošel několika významnými milníky, Česká republika se aktivně zapojila do vývoje nových jaderných technologií, naše jaderné elektrárny podstoupily náročné modernizace spojené s dlouhodobým provozem. České jaderné know-how má punc nejvyšší kvality …

více »

Superpočítačové modely černých děr: klíč k fúzním elektrárnám?

Plazma interaguje s magnetickým polem, vyzařuje energii a toto vyzařování ho zpětně ovlivňuje. Mezinárodní tým fyziků spolu s vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě publikoval v červencovém čísle vědeckého časopisu Monthly Notices of Royal Astronomical Society článek, ve kterém se popisuje chování hmoty okolo černých děr zcela novým způsobem. Tyto …

více »

Jaderná energetika nezabírá půdu

V debatách o vhodných zdrojích elektřiny obvykle schází jejich územní nároky: větrné elektrárny zaberou 530x více místa než jádro, pozemní fotovoltaika 107x. Kdybychom chtěli, aby všechnu elektřinu v Česku vyráběly větrné elektrárny, zabraly by téměř 15 000 km2, tedy pětinu území republiky. Pozemní solární parky by pokryly přes 3000 km2 (téměř 4 % …

více »

Jaderná energetika v roce 2021

Svět letos očekává připojení 15 nových jaderných bloků; loni jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru po 13 letech a úplně prvního na Středním východě. Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 14 000 MW by podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. …

více »

Start-up chce ukládat energii pomocí závaží v kilometrové šachtě

Princip je podobný jako u přečerpávací elektrárny. V době, kdy sluneční, větrné či přílivové elektrárny produkují přebytek energie, se tato podle nového nápadu uloží do závaží zdvíhaného v hluboké šachtě. S celou ideou přišel britský start-up, společnost Gravitricity. Trocha souvisejících čísel: hloubka „dolu“ má být až míli, zvedané závaží pak …

více »

Začíná test solární elektrárny na oběžné dráze

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Technologie postupuje vpřed poměrně pomalu, ale snad jde o další krok… Technici z U.S. Naval Research Laboratory spouští test antény PRAM (Photovoltaic Radio-frequency Antenna Module). Anténa je součástí zařízení Air Force X-37B Orbital Test Vehicle (poznámka PH: bezpilotní raketoplán, či jak to nazvat?) a slouží k odběru energie ze solárního …

více »

V Evropě budou letos spuštěny 4 nové jaderné bloky

Letos poprvé od roku 2007 posílí evropskou energetiku nové jaderné bloky, a to rovnou čtyři. Svět by si měl polepšit o dalších třináct bloků. Celkem 17 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 18 700 MW by mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. Hned čtyři z nich přitom budou mít v rodném listě …

více »

Skepse k elektrárnám na oběžné dráze

Někdo odhaduje, že první pokusné přenosy energie se uskuteční již v roce 2025, jiní čekají tuto revoluci v energetice v polovině století. Teď to ale vypadá, že se technologie v posledních letech moc nepokročila. O konceptu elektráren na oběžné dráze se již na Sciencemagu psalo – viz úryvek z knihy …

více »