Extrémně vysoký tlak uvnitř hvězd nebo i planet může způsobit, že se kovy stanou elektricky nevodivými. Například sodík se při dostatečně vysokém tlaku mění z lesklého, šedě zbarveného kovu na průhledný materiál podobný sklu. Nová studie vedená vědci z University at Buffalo nyní odhalila chemické změny, které stojí za tímto …
více »Speciální elektrid umožňuje kobaltu katalyzovat syntézu čpavku už při nižší teplotě
V současné době se drtivá většina čpavku vyrábí tradičním Haber-Boschovým procesem, který vyžaduje pro reakci dusíku a vodíku vysoké teploty (400-450 °C) a tlaky (200 atmosfér). Snížit energetickou náročnost této syntézy se chemici snaží už po desetiletí. Znamená to především hledání nových katalyzátorů. Ušlechtilý kov ruthenium byl v tomto ohledu …
více »Hořčík se za vysokých tlaků změní v elektrid
Vědcům z Lawrence Livermore National Laboratory se podařilo stlačit hořčík při třikrát větším tlaku, než jaký panuje v zemském jádře. Potvrdilo se, že za těchto podmínek krystalová mřížka změní svou strukturu a z kovu se stane elektrid. Dosud ovšem toto přesvědčení stálo pouze na teoretických předpokladech a simulacích, experimentálně podobně …
více »Nový elektrid z trimerů uhlíku
Elektridy jsou velmi zajímavé iontové „sloučeniny“, kde v krystalové mřížce ovšem namísto záporně nabitých atomů či jejich skupin najdeme samotné elektrony, které tak nejsou součástí atomového obalu. Zkoumané elektridy mají často navíc povahu 2D materiálů, i když to nemusí nutně znamenat, že se skládají jen z jediné vrstvy atomů. Hannes …
více »Supravodivost elektridů pod lupou
Elektridy jsou látky složené z iontů, kde však roli aniontu hraje samotný elektron. Elektridem může být např. alkalický kov, když tlakem jeho krystal změníme tak, že valenční elektron zaujme v krystalové mřížce samostatné místo – asi jako kdyby šlo o halogenid (tzv. intersciální elektrony). Jiným příkladem elektridu jsou roztoky alkalických …
více »