Archiv článků: evoluce

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa, South American lungfish) patří mezi dvojdyšné ryby dýchající plícemi (takže ve vodě bez přístupu k hladině se už může i udusit). Takhle nějak mohli v devonu vypadat předkové prvních obojživelníků. Bahník podobně jako latimerie bývá pokládá za živou fosilii, tedy velmi se podobá svým dávným předkům …

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než …

Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …

Pozoruhodné polární záře z počátku letošního května ukázaly sílu, kterou mohou sluneční bouře zapůsobit až na Zemi. Občas Slunce provede ale ještě něco mnohem ničivějšího. Proudy protonů přímo z povrchu Slunce, které způsobují tzv. sluneční částicové události (solar particle events), mohly podle nové teorie ovlivňovat i evoluci pozemského života. Záznamy …

Vrkoči jsou tak malí, že je můžeme snadno přehlédnout, přesto dokáží cestovat mezi kontinenty. Na Zemi žijí desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma nehostinné Antarktidy. Tajemství evoluce těchto drobných suchozemských plžů osvětlil díky svému výzkumu mezinárodní tým zoologů vedený vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky svého …

Filozofové na sebe byli vždycky jako psi. Tak například Voltaire udělal kolegovi Leibnizovi to nejhorší, co se mezi filozofy muže stát, totiž ztropil si z něho srandu. V románu Candide vystupuje bizarní figura doktora Panglosse, profesora metafyziko-teologo-kosmolo-nigologie a velkého zastánce leibnizovského optimismu, tedy přesvědčení, že žijeme v nejlepším z možných …

Rostlinné hormony jsou klíčové pro růst a fyziologické procesy rostlin, jejich evoluční počátky však zůstávají nejasné. Výzkum vědců z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity v Gentu odhalil, že tyto hormony se vyskytují i ve sladkovodních zelených řasách, nejbližších příbuzných suchozemských rostlin. Hormonální funkce však pravděpodobně získaly …

Přírodní výběr se jen málo stará o to, jak dlouho žijeme po dokončení reprodukce… Studie provedená Michiganskou univerzitou na základě analýzy genetických a zdravotních informací od více než 276 000 lidí silně podporuje desítky let starou evoluční teorii, která se snažila vysvětlit stárnutí. (Stárnutí takto definované znamená především to, že …

Zatímco intenzita magnetického pole zřejmě zůstávala relativně konstantní, sluneční vítr byl v minulosti výrazně silnější. Vědcům se podařilo získat 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole Země a zjistili, že se už dost podobá tomu dnešnímu. Dosavadní údaje v tomto smyslu nebyly příliš spolehlivé. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými …