Každý druh se chová trochu jinak. Nemůžeme tedy říci, že po zdvojení genomu rostliny vždy osídlí horská prostředí nebo sušší oblasti, jak se dlouho předpokládalo… Výzkum provedený Filipem Kolářem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patrickem Meirmansem z Univerzity v Amsterdamu odhalil, že zdvojení genomu (tzv. polyploidizace), které hraje klíčovou …
více »Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
Mikroorganismy skupiny Asgard jsou v posledních letech intenzivně studovány jako pravděpodobní přímí předchůdci pokročilejších eukaryotních organismů. Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR – Centra Algatech v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí. Studie publikovaná …
více »Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v …
více »DNA ze starověkého sýra ukazuje evoluci laktobacilů
Poprvé se podařilo extrahovat a analyzovat DNA ze vzorků starověkého sýra nalezeného spolu s mumiemi v Tarimské pánvi (dnešní západní Čína), které jsou staré přibližně 3 600 let. Tedy: pocházejí z místní doby bronzové. Výzkum podle svých autorů vrhá světlo na evoluci probiotických bakterií. Jde docela o štěstí, protože sýr …
více »Ven na souš. Předek ježur žil ve vodě
Ptakořitní (vejcorodí, Monotremata) savci jsou unikátní skupinou, kterou dnes reprezentují ptakopyskové a ježury (těch je více druhů). Ptakopysk žije ve vodě, ježura je suchozemská. Co jejich poslední společný předek? No, u savců (jakkoliv toto jsou hodně divní savci) bychom si tipli, že posun k životu ve vodě je druhotný. U …
více »2,1 dítěte na ženu nemusí k přežití populace stačit
Lidské populace potřebují nejméně 2,7 dítěte na ženu – tedy mnohem vyšší míru porodnosti, než se dosud předpokládalo – aby se spolehlivě vyhnuly vymření v delším časovém horizontu. Alespoň to tvrdí nová studie (hlavní autor Takuya Okabe z japonské Shizuoka University). Jak uvádí průvodní tisková zpráva: „Ačkoli se míra plodnosti …
více »Pravlci sami byli zřejmě hybridi
Pravlk obrovský si nyní rozhodně zažil svých pár minut mediální slávy. Firma Colossal Biosciences a její vlci Romulus a Remus (Pravlci? Geneticky modifikovaní vlci obecní? Druhé označení asi spíše odpovídá realitě.) si na nedostatek popularity opravdu nemohou stěžovat. Tisková zpráva University of California v Santa Cruz v této souvislosti uvádí, …
více »Unikátní bakterie žijí jako mnohobuněčné organismy
Vědci získali nový pohled na bakterie, které přežívají díky tomu, že se sdružují, jako by šlo o mnohobuněčný organismus. Jde o jediné známé bakterie, které se spojují tímto způsobem dělají, a jejich studium by mohlo evolučním biologům pomoci lépe vysvětlit důležité kroky v evoluci života na Zemi. Organismy zkoumané v …
více »Evoluční záhada homosexuality: hypotéza sexuálně antagonistických genů se nepotvrdila
Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …
více »Lidské jazyky jsou staré alespoň 135 000 let – tedy podle genů
Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …
více »