Archiv článků: evoluce

Thomas Hertog začal spolupracovat se Stephenem Hawkingem v roce 1998 v rámci svého doktorandského projektu. Kontakt pak pokračoval přes 20 let až do Hawkingovy smrti. Výsledkem je nová kosmologická představa (teorie? model?), kterou nyní Hertog popsal v knize O původu času (On the Origin of Time: Stephen Hawking’s Final Theory). …

Podle zjištění maďarských a švédských vědců mají moderní plemena psů, která jsou geneticky vzdálenější od vlků, relativně větší mozek než starobylá („primitivní“) plemena stará tisíce let. Což je samozřejmě poněkud paradoxní, když víme, že vlci mají naopak mozek větší než psi a domestikace bývá obecně spojena s poklesem inteligence příslušného …

To, zda lze v evoluci vysledovat nějaké obecné zákony, je otázka poněkud sporná (mj. to pak souvisí i s tím, jak je evoluce předvídatelná). V rámci nového výzkumu se vědci snažili najít nějaké korelace alespoň v rámci jediné skupiny – u placentálních savců od počátku třetihor. Na základě analýzy 3D …

Tullimonstrum gregarium byl velmi bizarně vypadající živočich s očima na stopkách, které vyrůstaly až pod krkem (nebo snad za chobotem?). Žil asi před 300 miliony lety (karbon). Toto opravdové monstrum již asi půl století představuje pro paleontology záhadu. Dosud převládalo vysvětlení, že se jednalo o jakého rybovitého obratlovce, nejspíš patřící …

Existuje celá řada evolučních pohledů na náboženství, od paranoidní intencionality (za vším je nějaká vůle) až po čistě parazitické memy snažící se pouze o kopírování sebe sama. Vysvětlovat je třeba jak původ náboženství, tak i to, že přetrvalo, i když se s proměnami. Následující text se bude zabývat pouze jednou …

Díky alternativnímu sestřihu lze podle jednoho genu vytvořit několik pozměněných verzí stejného proteinu. Tým vedený badateli z České republiky ale zjistil, že u rostlin během evoluce některých genů vznikají shodné varianty proteinů několikrát nezávisle na sobě. Získané poznatky a vyvinutý software využívající strojové učení pomohou objasnit některé záhady spojené s …

Pojďme se podívat na (v různé míře) kuriózní pohledy na vznik Homo sapiens. Jak vypadal poslední společný předek člověka a současných ryb? Připomínal celkem vzato asi rybu. A co předek člověka a bakterií – ano, správně, opravdu vypadal spíš jako bakterie než člověk. A co poslední společný předek člověka a …

Paranthropus robustus, „robustní australopitékus“, byl dosud považován za tvora připomínajícího obživou a nejspíš i chováním dnešní gorilu, snad až na vzpřímenou chůzi. Přisuzovali jsme mu nižší inteligenci, tedy ve srovnání s gracilními australopitéky (A. africanus) nebo prvními formami rodu Homo. Byl cca vegetarián, nelovil. Nástroje používat mohl, ale ty kamenné …

LUCA /poslední společný předek všech současných organismů/ s největší pravděpodobností disponovala bílkovinami a DNA: používala už univerzální genetický kód a DNA se po přečtení přepisovala do RNA, která se následně překládala do bílkovin na ribozomech, oněch ohromných molekulárních továrnách, jež sestavují bílkoviny ve všech známých buňkách. Pozoruhodné molekulární soukolí nutné …

Proč ptáci nedisponují měchýři plněnými vodíkem, metanem nebo ohřátým vzduchem? Kolo představuje často uváděný příklad „technologie“, která (s určitou výjimkou mikroorganismů) v přírodě nikdy nevznikla. Richard Dawkins nemožnosti kola podrobně rozebírá v Příběhu předka. Viz také: Proč v přírodě chybí kolo? Ve své poslední knize, věnované speciálně létání, Dawkins jako …