Archiv článků: evoluce

Další výzkum na Scripps Research Institute ukazuje, že kombinace RNA a DNA mohla stát už na počátku pozemského života. Jedná se tak o alternativu k teorii RNA světa, kterou na této instituci rovněž podrobně zkoumají. Viz také: RNA svět by po 4 miliardách let mohl zase začít fungovat Základem nového …

Rudá barva peří či zobáků u mnohých druhů ptáků slouží k zastrašování i k lákání opačného pohlaví. V Current Biology byly nyní publikovány studie, které našly gen odpovědný za vznik červené barvy. Přesněji řečeno, ptáci příslušné látky obvykle nepřijímají přímo v potravě, ale musejí je syntetizovat – ze žlutých až …

Tedy s trochou nadsázky – autoři nového výzkumu tvrdí, že ribozym (enzym na bázi RNA) dokázal syntetizovat komplexní molekuly RNA, čili tak vlastně vznikl autonomní sebereplikující se systém. Motivace, které vedly k teorii RNA světa, jsou dobře známé. RNA je schopna jak nést informaci (genetický kód), tak i s informací …

Lentiviry dokáží infikovat široké spektrum savců, jako jsou primáti, kočky či koně. Prvně byly popsány jejich endogenní formy v roce 2007 v genomu králíka. Pak následovaly objevy endogenních lentivirových sekvencí u lemurů a fretek. Dr. Daniel Elleder z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal v roce 2014 lentivirovou DNA u …

Podle nového srovnání šlo o bakterii živící se vodíkem, která už byla schopna fixovat dusík i oxid uhličitý. Od dob Darwina je populární přemýšlet nejen o vzniku života, ale i o tom, jak vypadal poslední (nejmladší) společný žijící předek (LUCA – last universal common ancestor), a to především z hlediska …

Většina uhlíku, který využívá současný život, se na Zem možná dostala v důsledku unikátní události. Mohlo by to souviset i se vznikem života? Podle vědců z Rice University došlo asi před 4,4 miliardami lety ke srážce Země s planetou (protoplanetou) velikosti Merkuru. Právě tímto způsobem se prý měl na Zem …

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo. …

Známá samice australopitéka Lucy, která žila zhruba před 3,2 milionem let, zahynula zřejmě po pádu ze stromu. Ve studii zveřejněné v aktuálním odborném magazínu Nature to tvrdí tým vědce Johna Kappelmana z Texaské univerzity v Austinu. Řada vědců ale s novým výkladem nesouhlasí, a to včetně jednoho z objevitelů kostry …

Průměrování vlastností buněk může vysvětlit ještě jednu třídu výsledků, o kterých psali nejen lysenkisté, ale i japonští genetici. Jedná se o přenos dědičných vlastností z podnože na roub. V pokusech bylo zjištěno, že po naroubování žlutoplodé odrůdy rajčete na podnož červenoplodé odrůdy se na roubu začaly objevovat načervenalé plody. Na …

Při druhovém výběru nesoutěží jednotlivé druhy o to, který z nich dokáže účinněji vyžívat společné zdroje, ale soupeří jednotlivé evoluční větve o to, ve které bude častěji docházet ke speciacím a méně často k vymírání. Představme si, že máme dva druhy myší. Supermyš, která dokáže žít prakticky v jakémkoli prostředí, …