Pokud se řekne včela, jako první se každému obvykle vybaví roj včel hnízdících v úlech. O těch zde ale mluvit nebudeme. Svá hnízda si totiž hlídají i samotářské včely rodu Ceratina, česky nazývané kyjorožky. Hnízda si budují ve stoncích s dřevěnou duší jako je bez, případně suché stonky šípkové růže …
více »Hlavonožci kouzlí s RNA, dokáží měnit kódovaný protein
Technicky jde o záměnu adeninu (adenosinu) za inosin, co z toho ale vyplývá pro hlavonožce nebo obecné chápání evoluce? Těžko říct. Přenos informace v rámci pozemského života obecně funguje směrem DNA-RNA-protein. Eukaryotické organismy mají k dispozici i tzv. alternativní sestřih, kdy se na úrovni RNA mohou geny číst různým způsobem, …
více »Osobnost mají prý i pavouci
Má se to projevovat tím, jak si jednotlivé páry „sednou“, tj. zda samička po kopulaci svého druha sežere. A jaký závěr si z toho nesežraný pavouk udělá pro příště. Pavouky pokládáme za tvory, jejichž chování je geneticky prakticky naprogramováno a zbývá v něm málo místa pro zohlednění individuální zkušenosti a …
více »Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit
Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …
více »Žirafí krk vrací úder: Ze zápisků stárnoucích primátích samců
Jak se dělá evoluce po 13 letech. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy. Kniha Jak se dělá evoluce (vydání 2004) znamenala na poměry literatury tohoto typu velký úspěch, takže jsme se po 13 lety celkem …
více »Chiméry: Všude kolem nás, i v lidských mozcích
Když se zkoumalo, zda jsou děti Lydie Fairchildové opravdu dětmi muže, s nímž se soudila o alimenty, dospělo se k nečekanému výsledku: jeho děti to jsou, ale její ne. Zatím jsme pořád vycházeli z představy, že zvíře či rostlina vznikají klonálním dělením jediné „zakladatelské“ buňky (obvykle oplozeného vajíčka) a že …
více »Pozůstatky života starého 4 miliardy let?
V hematitu starém kolem 4 miliard let byly objeveny struktury, které připomínají bakterie. V té době existovala kapalná voda i na povrchu Marsu. Máme rukou nejstarší doklady pozemského života? Na studii, která právě vyšla v Nature, se podílelo značné množství institucí i lidí. Pokud bychom příslušné struktury uznali za fosílie, …
více »Na světě je nové vydání Jak se dělá evoluce
Verze 2.0 nebo 3.0? Ctižádost neříkat nic nového. Jak s tím souvisí Hra o trůny? Chceme-li zpětně zrekonstruovat komplikovanou evoluci této knihy o evoluci, máme – kromě mlhavých vzpomínek na to, co se dělo na přelomu tisíciletí – k dispozici to, co evoluční biologové k dispozici obvykle mívají, totiž to, …
více »Saccorhytus, předek druhoústých starý 540 milionů let
Údajně nejstaršího předchůdce linie druoústých živočichů, do níž náleží i lidé, objevili vědci v Číně. Jednalo se o miniaturní stvoření o velikosti pouhého jednoho milimetru, které žilo před 540 miliony let. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na časopis Nature. Mezinárodní tým vědců z Británie, Číny a …
více »Straka, sojka, ťuhýk – evoluce a teorie her
Interakce kořisti a predátora je jedno z nejzajímavějších témat biologie. Obzvlášť zajímavá situace nastává, pokud nějaký organismus uplatňuje vůči různým predátorům různé strategie. Nejnovějším příspěvkem na toto téma je chování ťuhýka obecného, který vykazuje odlišné strategie vůči dvěma nepřátelským druhům – strace a sojce – které s oblibou napadají hnízda …
více »
Sciencemag.cz
