Archiv článků: evoluční biologie

Viry jsou schopny extrémně rychlé evoluce. Vědci z Univesity of California v San Diegu nyní v Science (hlavní autor Justin Meyer) popsali další trik, který k tomu mohou používat. Konkrétně jde o mechanismus, který bakteriofág využívá k získání schopnosti infikovat jiný druh hostitelské bakterie. Virové proteiny se přes úspěšným průnikem …

Rozhodně neplatí, že civilizace a kultura zpomalují biologickou evoluci, naopak: otevírají pro ni nové cesty (v moderní společnosti je mnoho možností, jak být reprodukčně úspěšný či neúspěšný, o nichž se lidoopům ani nesní). Tradiční představa, že se evoluce zastavila, neboť přirozený výběr přestal fungovat („moderní medicína udržuje při životě i …

Technicky jde o záměnu adeninu (adenosinu) za inosin, co z toho ale vyplývá pro hlavonožce nebo obecné chápání evoluce? Těžko říct. Přenos informace v rámci pozemského života obecně funguje směrem DNA-RNA-protein. Eukaryotické organismy mají k dispozici i tzv. alternativní sestřih, kdy se na úrovni RNA mohou geny číst různým způsobem, …

Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …

Verze 2.0 nebo 3.0? Ctižádost neříkat nic nového. Jak s tím souvisí Hra o trůny? Chceme-li zpětně zrekonstruovat komplikovanou evoluci této knihy o evoluci, máme – kromě mlhavých vzpomínek na to, co se dělo na přelomu tisíciletí – k dispozici to, co evoluční biologové k dispozici obvykle mívají, totiž to, …

Richard Dawkins je nejen evolučním biologem a popularizátorem tohoto oboru. Sobecký gen znají minimálně jako slovní spojení i lidé, kteří se jinak o evoluci nezajímají. Dawkins představuje dnes prostě osobu vlivnou a známou, především jako odpůrce náboženství a naopak propagátor skeptického přístupu ke světu. Asi nikdo mu neupře. že dokáže …

V roce 1964 uveřejnil Journal of Theoretical Biology dva dost dlouhé a náročné matematické články W. D. Hamiltona, mladého postgraduálního studenta University od London, kterého tehdy nikdo z nás neznal, který se ale měl později stát naším blízkým kolegou. Je příznačné, že Mike Cullen jako téměř první na světě (výjimkou …