Již potřicáté byly na Harvardu uděleny ceny Ig Nobel, tentokrát virtuálně. Ocenění bylo původně míněno nelichotivě, postupně se z něj však stala přehlídka bizarních a kuriózních výzkumů a laureáti jsou na něj zpravidla hrdí. Kdo vyhrál letos? Metin Eren, antropolog z Ken State University v Ohiu, testoval tradovanou legendu o …
více »Evoluce a náboženství, paranoia a zamilovanost
Při příležitosti náboženského svátku opět trochu evolučních úvah o vzniku náboženství. Dawkins nejčastěji zmiňuje teorii, že náboženství je mem (memový komplex), který parazituje na tom, že někdy, především v dětském věku, je výhodnější věřit než být skeptikem a řídit se empirií. Dítě, které pochybovalo o tom, že u řeky číhá …
více »Ideální věk pro náhodu
Lidská schopnost chovat se náhodně může mít nějaký evoluční smysl, protože náhodné chování nelze předpovědět, odvodit příslušné pravidlo. Výzkumníci nyní přímo lidem dávali za úkol, aby generovali náhodné chování, např. doplnili řadu hodů mincí. Jak to dopadlo? Experimenty prováděl Nicolas Gauvrit a jeho kolegové z Labores for the Natural and …
více »Jaké květiny se nám líbí nejvíce
Kdo by neměl rád květiny? Lidé je mají v oblibě napříč mnoha kulturami, ostatně jsme si pro tuto zálibu vymysleli i krásné slovo – fytofilie neboli láska k rostlinám. Pěstujeme si je v nejrůznějších variacích a kombinacích doma i na zahrádkách, malujeme je na porcelán, šperky nebo obrazy a snad …
více »Lidský mozek a monogamie
Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …
více »