Horký jupiter se mohl zformovat přímo na místě ve velmi blízké vzdálenosti od hvězdy. Tým vědců vedený astronomem Jánem Šubjakem ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a Centra pro astrofyziku Harvardské univerzity a Smithsonova institutu nedávno oznámil významný objev v oblasti výzkumu exoplanet. Pomocí dat z vesmírné mise TESS …
více »Detekovali atmosféru na dosud nejmenší exoplanetě, má jít o „parní svět“
Vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) získali nové poznatky o atmosféře exoplanety GJ 9827 d, která obíhá kolem hvězdy GJ 9827 v souhvězdí Ryb, asi 98 světelných let od Země. Studie zjistila, že atmosféra planety obsahuje vysokou koncentraci těžších molekul, včetně značného množství vodní páry, takže se astronomové domnívají, …
více »Exoplaneta WASP-69b má ocas podobný kometě
Exoplaneta velikosti Jupiteru WASP-69b ve vzdálenosti 163 světelných let od Země nabízí astrofyzikům pohled do dynamických procesů, které formují planety v celé galaxii. Hvězda, kolem které WASP-69b obíhá, totiž zbavuje planetu atmosféry. Unikající plyny jsou pak hvězdou tvarovány do rozsáhlého, kometám podobného ohonu o délce nejméně 350 000 kilometrů. Nejčastěji …
více »Planetu (kdysi možná) podobnou Zemi našli i u mrtvé hvězdy
Objev planety podobné Zemi ve vzdálenosti 4 000 světelných let poskytuje náhled na jeden z možných osudů naší planety miliardy let v budoucnosti. Slunce se po své expanzi promění v bílého trpaslíka a sežehlá a pak zmrzlá Země se přesune za oběžnou dráhu Marsu. Možná. Exoplanetární systém, který identifikovali astronomové …
více »Objevili planetu obíhající kolem hvězdy nejbližší našemu Slunci
Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) objevili astronomové exoplanetu obíhající kolem Barnardovy hvězdy, nejbližší hvězdy k našemu Slunci. Na této nově objevené exoplanetě, která má nejméně polovinu hmotnosti Venuše, trvá rok jen něco málo přes tři pozemské dny. Pozorování skupiny rovněž naznačují existenci dalších tří …
více »Voda na exoplanetách má být častější – a co z toho vyplývá pro jejich obyvatelnost
Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …
více »Astronomové objevili zajímavý, pravděpodobný ledový svět v obyvatelné zóně
Data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují, že exoplaneta LHS 1140 b ležící v obyvatelné zóně pravděpodobně není minineptun, tedy planeta složená převážně z plynu a s hustou atmosférou bohatou na vodík. Planeta, která se nachází ve vzdálenosti asi 48 světelných let v souhvězdí Ceta, se proto ukazuje jako jeden …
více »Čím lze na exoplanetách nahradit vodu?
Život na Zemi používá jako rozpouštědlo vodu. Lze předpokládat, že kapalinu bude vyžadovat i život jiného typu, například křemíkový. Proč? Kapalina rozpouští různé molekuly, což organismům umožňuje přístup k celé řadě sloučenin. Kapalina usnadňuje také míchání a vzájemné působení složitých molekul. Pozemský život není možný bez vody, a protože voda …
více »Čeští vědci objevili hnědého trpaslíka, který byl ještě nedávno exoplanetou
Exoplaneta / hnědý trpaslík BD-14 3065b má na svůj věk nečekaně velký poloměr, který naznačuje, že v ní dochází ke spalování deutéria. Jde o proces, který dělá z exoplanet hnědé trpaslíky. Co je hnědý trpaslík? Hnědý trpaslík je definován jako plynný objekt na rozmezí mezi hvězdami a planetami. Na rozdíl …
více »Astronomové objevili podivné minineptuny
Vědci objevili minineptuny kolem čtyř červených trpaslíků pomocí pozorování z celosvětové sítě pozemních dalekohledů a vesmírné observatoře TESS. Tyto čtyři minineptuny se nacházejí v blízkosti svých mateřských hvězd a tři z nich pravděpodobně obíhají po značně výstředních drahách. Minineptuny, tedy planety o velikosti mezi Zemí a Neptunem, se ve Sluneční …
více »