Metabolismus života cca pozemského typu vyžaduje nějakou kapalinu, nikoliv ovšem nutně vodu. Nemohly by její roli sehrát iontové kapaliny? Řada biogenních sloučenin se může rozpouštět i v nich… Viz také: Čím lze na exoplanetách nahradit vodu? Nejprve co je to iontová kapalina. Samozřejmě, když roztavíme kuchyňskou sůl, dostaneme kapalinu složenou …
více »
Podle nového výzkumu obří volně se pohybující planety mají potenciál vytvářet vlastní miniaturní planetární systémy bez nutnosti existence hvězdy. K výsledkům publikovaným prozatím na preprintovém serveru arXiv vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST). Zkoumali mladé izolované objekty s hmotností 5–10krát větší než Jupiter. Tyto objekty jsou svými vlastnostmi srovnatelné …
více »
Astronomové možná zachytili stále se formující planetu v akci, která vytváří složitý vzor v plynu a prachu obklopujícím její mladou hostitelskou hvězdu. Pomocí dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) pozorovali planetární disk s výraznými spirálními rameny a zjistili, že v jeho vnitřních oblastech se nachází jasné známky planety. Je to …
více »
Potenciálně obyvatelné světy se mohou vyskytovat zejména kolem hvězd s nízkou hmotností. Podle studie vedených astronomy z Heidelberské univerzity se u hvězd s nízkou hmotností poměrně často vyskytují planety podobné Zemi. Podkladem pro tento závěr jsou data získaná v rámci projektu CARMENES. Analýzou těchto dat se mezinárodnímu výzkumnému týmu podařilo …
více »
Mezinárodní skupina vědců poprvé přesně určila okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začaly formovat planety. Pomocí radioteleskopu ALMA, na němž se podílí Evropská jižní observatoř (ESO), a vesmírného dalekohledu James Webba (James Webb Space Telescope – JWST) pozorovali vznik prvních skvrnek materiálu, z něhož se formují planety – …
více »
Při hledání života ve vesmíru věnujeme velkou pozornost kamenným planetám (po vzoru Země) obíhajících kolem trpaslíků typu M, obecně hvězd s malou hmotností (protože ty jsou relativně nejčastější). Jedním z blízkých trpaslíků typu M je TRAPPIST-1, hvězda vzdálená asi 40 světelných let, která hostí rozsáhlý systém exoplanet. Předchozí výzkum ale …
více »
Mise PLATO Evropské kosmické agentury (ESA) bude startovat v roce 2026 a od roku 2027 začne hledat planety podobné Zemi okolo hvězd slunečního typu. Významný milník v přípravě mise – optická lavice s 26 kamerami byla úspěšně nainstalována na modul vesmírné lodi. Nyní už zbývá jen nainstalovat solární panely. Česká …
více »
Na chladných a temných okrajích exoplanetárních soustav daleko za hranicemi dosahu známých planet tiše obíhají kolem svých hvězd záhadní plynní obři a další tělesa s hmotností planet – někdy i tisíce astronomických jednotek (AU) daleko od hvězdy. Vědci si již léta lámou hlavu nad tím, jak mohly tyto planety na …
více »
Biosignatury jsou hezká věc, ale téměř vždy je lze vysvětlit i jinak. Navíc všechna dřívější tvrzení údajně dokazující mimozemský život se nakonec ukázala pochybná. A nakonec, výjimečná tvrzení prostě vyžadují výjimečné důkazy. Manoj Joshi, Andrew Rushby a Maria Di Paolo na The Conversation vysvětlují, proč bychom například detekci dimethylsulfidu na …
více »
Na základě dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) astronomové pod vedením University of Cambridge detekovali chemické otisky dimethylsulfidu (DMS) a/nebo dimethyldisulfidu (DMDS) v atmosféře exoplanety K2-18b, která obíhá kolem své hvězdy v obyvatelné zóně. Na Zemi jsou DMS a DMDS produkovány pouze biologickou cestou, především mikrobiálním životem, jako je …
více »
Sciencemag.cz
