Archiv článků: exoplanety

Většina tranzitujících exoplanet má poměrně krátkou oběžnou dobu. Metoda je zkrátka na podobné exoplanety citlivější a to jak z praktického hlediska, tak také z toho teoretického – pravděpodobnost tranzitu totiž s rostoucí vzdáleností od hvězdy klesá. Každý objev tranzitující planety s oběžnou dobou v řádu větších stovek dní má tedy …

Družice TESS už objevila několik exoplanet i multiplanetárních systémů. Zatím asi největší objev ale přišel z říše malých těles. Vědcům se na základě pozorování TESS podařilo najít kometu u Bety Pictoris! Pozorovat tranzit komety před hvězdou je teoreticky možné. Některé komety mohou mít průměr i pár desítek kilometrů, ale samozřejmě …

Přístroj GRAVITY pokořil další milník zobrazování extrasolárních planet. Pomocí optické interferometrie odhalil bouřlivou atmosféru exoplanety. Přístroj GRAVITY pro interferometr ESO/VLTI provedl první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, ve které oblaky železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý …

Na obloze existují dvě místa (jedno na severní a druhé na jižní obloze), která jsme překřtili na sladké zóny. Odborně se jim říká Continuous Viewing Zones (CVZ) a mají na obloze asi 5 stupňů. Tyto části oblohy v okolí nebeských pólů pozoruje TESS nepřetržitě po dobu přibližně 350 dní. Ještě …

Červený trpaslík na den téměř zmizel z nebe. Tabbyina hvězda alias KIC 8462852 možná byla první záhadnou hvězdou, ale určitě ne poslední. Podobné hvězdy, u kterých astronomové objevili podivné poklesy jasnosti, přibývají. Vzpomeňme třeba na VVV-WIT-07 nebo J1407. Dalším přírůstkem může být EPIC 204376071. Jedná se o červeného trpaslíka, který …

Exoplanety pozorujeme tranzitní metodou kvůli tomu, že jejich rovina oběžné dráhy směřuje k nám. Ale jak je to s rovinou rovníku mateřské hvězdy? Zkušenosti ze Sluneční soustavy a jistá dávka vesmírného selského rozumu říkají, že by to mělo být stejné. Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu připomínající …

Planetární systém Kepler-107 je relativně typickým kompaktním systémem. Do vzdálenosti 0,12 AU obíhají čtyři planety. Zajímavé jsou první dvě. U exoplanet o poloměru menší než 3 Země je to taková pěkná všehochuť. Jsou tam malé verze Neptunu, planety s podobným složením jako Země i planety bohaté na železo. Jaká planeta …

Postupně nám přibývá ověřených objevů exoplanet, které jsou založené na datech z družice TESS. V nové studii hlásí astronomové objev dvou planet u hvězdy, která je asi o 15 % menší a méně hmotná než Slunce. Novou studii vedl lovec exoměsíců David Kipping. V sedmičlenném týmu je také jeho kolega …

Planety podobné Zemi se skládají z železného jádra, které tvoří asi třetinu hmotnosti planety a křemičitanového pláště. Merkur je ale výjimkou. Má obrovské železné jádro, které se podílí na celkové hmotnosti planety ze 70 %. Proč? Zatím na to nemáme jednoznačnou odpověď. Nalézt nám ji mohou pomoci vzdálení příbuzní planety …

Na nedávném sjezdu Americké astronomické společnosti se probíral objev exoplanety u Barnardovy hvězdy. Planeta obíhá okolo chladného červeného trpaslíka ve vzdálenosti 0,4 AU. Dostává od něj jen 2 % záření, které dostává Země od Slunce. Je to stejné, jako kdybychom posunuli Zemi 7 AU od Slunce – tedy někam mezi …