Díky dalekohledu Kepler můžeme rozdělit exoplanet podle několika kritérií do různých skupin. Právě zásluhou tohoto lovce exoplanet vznikly kategorie jako planety s ultrakrátkou oběžnou dobou, kompaktní systémy, cirkumbinární exoplanety, mini-neptuni a další. V nejbližších letech by vědci rádi začali podobně škatulkovat exoplanety také podle jejich atmosfér. Angelos Tsiaras z londýnské …
více »Kronos asi žral! Astronomové objevili zvláštní pár hvězd podobných Slunci
Astronomové se podívali na dvě hvězdy: HD 240430 a HD 240429, kterým dali přezdívky Kríos (HD 240429) a Kronos (HD 240430) podle bratrů z řecké mytologie. Hned si povíme, proč zvolili zrovna tato jména. Obě hvězdy jsou součástí binárního systému. Obíhají okolo sebe ve vzdálenosti asi 2 světelných let. Obě …
více »Hubble se podíval na TRAPPIST-1 a dal životu naději
Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …
více »Záhada KIC 8462852 je zase o něco větší
KIC 8462852 nepřestává fascinovat astronomy. Se záhadnými poklesy jasnosti jedné z momentálně nejslavnějších hvězd v Galaxii vědci příliš nepohnuli. Spíše naopak. Záhada je zase o něco větší. Připomeňme, že u U KIC 8462852 byly objeveny tři možné druhy poklesů jasnosti: Nejdříve to bylo několik velkých – objevených Keplerem, které vše …
více »Pekelný svět s titanovou oblohou
Oxid titanatý na Zemi najdeme jen zřídka, vyskytuje se však v atmosférách chladných hvězd. Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém …
více »Kdo může pozorovat nás?
Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …
více »Jak by se nám žilo u Proximy Centauri?
Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík. Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o …
více »Objevili první exokometu?
Nedávno byla zveřejněna studie, která s velkou opatrností ohlásila možný objev prvního exoměsíce. Tranzitní metoda ale nabízí i další možnosti – třeba objev první exokomety. Našli ji? Pokles jasnosti hvězdy způsobí cokoliv, co se dostane mezi nás a hvězdu: planeta, měsíc planety, prstence planety nebo také komety. Tým pod vedením …
více »Objevili nejbližší systém s více exoplanetami?
Astudillo-Defru z Ženevské univerzity a jeho kolegové objevili zřejmě nejbližší multiplanetární systém. Okolo červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři planety o hmotnosti Země. Červení trpaslíci jsou oblíbeným cílem lovců exoplanet. V Galaxii jich je jako smetí, je prokázáno, že se okolo nich v hojném počtu vyskytují exoplanety o hmotnosti nebo …
více »WASP-167b/KELT-13b: Systém plný extrémů
Občas se stane, že dva pozemští lovci tranzitujících exoplanet objeví exoplanetu nezávisle na sobě. V případě WASP-167b/KELT-13b se ale jednalo o spolupráci. Projekt SuperWASP pozoroval planetu mezi léty 2006 a 2012, KELT pak od roku 2010 do léta 2013. WASP-167b/KELT-13b je hodně extrémní systém. Mateřská hvězda je hmotnější a větší …
více »