Archiv článků: fermiony

Vědci z MITu a Harvardu si hráli s atomy draslíku (40K) za podmínek, které mají simulovat chování elektronů v určitých supravodivých materiálech. Vyvinuli techniku zobrazování přechlazeného mraku atomů draslíku-40, která jim umožnila pozorovat párování částic na velmi malých vzdálenostech. Mohli si také všimnout zajímavých vzorů a chování, například způsobu, jakým …

Fyzikové z MITu navrhli nový typ qubitů, který je složen z páru atomů. Má jít přitom o atomy jako celek patřící mezi fermiony (PH: tedy po započtení spinu všech protonů, neutronů a elektronů; většina známých atomů patří k bosonům; fermiony jsou neutrální atomy o lichém počtu neutronů). Pokud jsou dvojice …

Téměř 100 let poté, co italský fyzik Ettore Majorana přišel s myšlenkou, že elektrony lze rozdělit na dvě částice, tvrdí studie vědců z Dartmouth College a SUNY Polytechnic Institute, že totéž by mohlo platit i pro fotony. Pokud se objev tzv. Majoranových bosonů potvrdí, znamenalo by to samozřejmě zásadní příspěvek …

Experti dokázali vůbec poprvé identifikovat spinové vinutí kolem trojitých fermionů, tedy jejich vnitřní magnetický moment. Mezinárodní tým vědců identifikoval a charakterizoval materiál, ve kterém vznikají vzácné částice, takzvané tříbodové fermiony. Experti očekávají, že budou hrát důležitou roli v kvantových počítačích. Studii publikoval renomovaný časopis Physical Review Letters. Vědci zkoumali ferroelektrický …

Tellurid wolframičitý WTe2 vykazuje velmi zajímavé chování, které by mohlo naznačovat i existenci dosud neznámých částic – neutrálních fermionů. Fyzikové z Princetonu (hlavní autor článku Sanfeng Wu) publikovali v Nature studii, která poprvé zachytila tzv. kvantovou oscilaci i u nekovových (ve smyslu elektricky nevodivých) materiálů. Kovy za nízkých teplot zvláštním …

A jak to souvisí s Hofstadterovým motýlem? Když grafenovou mřížku přesně zarovnáme na podklad s jinými speciálními vlastnostmi, nitrid bóru, dostaneme se k úplně nové fyzice. Právě to provedl tým University of Manchester, který vedli Andre Geim (spoluobjevitel grafenu a nositel Nobelovy ceny za fyziku) a Alexey Berdyugin. Již dříve …

Majoranovy fermiony, částice, které by současně byly svými vlastními antičásticemi, podle všeho neexistují. Respektive jejich existence se nepodařilo potvrdit, a to alespoň ve verzi, s níž se koketovalo v roce 2017. Tehdy mělo jít o tzv. chirální Majoranovy fermiony. Vědci z Penn State University a University of Wurzburg prošli „důkazy“ …

Dvojce elektronů, tzv. Cooperovy páry, odpovídají za supravodivost, ale současně mohou vytvářet i superizolátory, kde materiálem proud neprochází vůbec. Vědci se až dosud domnívali, že dvojice elektronů (které můžeme považovat za jedinou částici s celočíselným spinem, pseudoboson) mohou vytvářet právě pouze takové „totální“ stavy elektrické vodivosti, nic mezi tím. Nový …

Silné magnetické pole dokáže vypnout supravodivost i při velmi nízkých teplotách. Supravodič se v takovém případě mění na izolant – nebo na Boseho kov. K tomuto závěru došli alespoň vědci z Tokyo Institute of Technology, The University of Tokyo a Tohoku University. Boseho kov podle nich představuje dosud neznámý mezistav, …

Majoranovy fermiony vznikly ve 30. letech jako teoretický koncept. Popularitu jim možná zajistil osud autora celé myšlenky (italský fyzik Ettore Majorana záhadně zmizel v roce 1937, takže o něm následně vznikly i romány) a pak i to, že navržené částice jsou dosti kuriózní – měly by být současně i vlastními …