Archiv článků: filozofie

Nedávno jsem se pustil do jedné z dosud mi neznámých knih Umberta Eca: Dějiny legendárních zemí a míst. Není ani vlastně Eccovo dílo, spíše jím sestavená „antologie“ všemožných úryvků, proložená jeho komentáři. Víceméně se mi to líbilo, ani mi nevadilo, že zde Ecco dost recykloval sám sebe (např. říše kněze …

Máme občas tendenci si myslet, že žijeme ve zlatém věku vědy i jejích aplikací do praxe, alespoň v porovnání s minulostí. Díky kvantové fyzice máme lasery i DVD, teorie relativity umožnila GPS, medicína zase prodloužila lidský život. To všechno je pravda, jenže efektivita současné vědy je možná nevelká a nadto …

O umělém životě, umělé inteligenci, kombinaci velkých jazykových modelů s kamenem. Jaké si kámen dá sám jméno? Je nějaký rozdíl mezi organismem a agentem? Théseova loď a kontinuita bytosti – nechali byste se teleportovat? Musí být inteligence vtělená, nebo může být i čistě softwarová? Jak souvisí život a vůle? Snaha …

Dáváte vždy přednost tomu, abyste znali pravdu, celou pravdu, i když je třeba nepříjemná nebo bolestivá? Nebo někdy raději pravdu ignorujete, nebo si dokonce někdy vymyslíte lež, která vám vyhovuje víc než skutečnost a která pro vás činí realitu šťastnější? Lidé, kteří jsou schopni účinného sebeklamu – tedy lhaní sami …

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

Přesněji řečeno, Occamova břitva jako metodologický princip není podle nové studie (efektivně) použitelná univerzálně. Jednoduché, úsporné modely jsou sice ve vědě normou, ale komplexní modely mohou být flexibilnější a přesnější. Prý. Occamova břitva ve smyslu preference co nejjednoduššího vysvětlení se vědě používá již několik staletí. V poslední době však neuvěřitelně …

Všichni víme, že zákony a vlastně veškeré právní texty jsou pro normálního člověka značně nesrozumitelné. Každého napadne, že je to záměr, prostě snaha příslušných odborníků vymezit si exkluzivitu („potřebujete nás, protože to umíme jenom my“). Jistě se něco podobného vyskytuje i u medicínských diagnóz. Dělá se to i ve vědě. …

Jedna věc je říct, že vracení tepelnostních přenosů energie je nemožné „v praxi“. To znamená, že je to těžké, ale pořád principiálně možné. Je však úplně jiná věc říct, že jejich vrácení je nemožné, že je to kategoricky zakázáno, stejně jako vytvoření energie tam, kde žádná energie není. Fundamentální otázka …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s názory platónskými, pokládat matematiku za sociální (kulturní) konstrukt, za formu jazyka nebo prostě za aparát, techniku určenou pro další vědy popisující reálný svět. Matematické věty vynalézáme, nebo objevujeme? Je „pí na nebesích“ (a zůstane tam, …