Archiv článků: filozofie

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

Přesněji řečeno, Occamova břitva jako metodologický princip není podle nové studie (efektivně) použitelná univerzálně. Jednoduché, úsporné modely jsou sice ve vědě normou, ale komplexní modely mohou být flexibilnější a přesnější. Prý. Occamova břitva ve smyslu preference co nejjednoduššího vysvětlení se vědě používá již několik staletí. V poslední době však neuvěřitelně …

Všichni víme, že zákony a vlastně veškeré právní texty jsou pro normálního člověka značně nesrozumitelné. Každého napadne, že je to záměr, prostě snaha příslušných odborníků vymezit si exkluzivitu („potřebujete nás, protože to umíme jenom my“). Jistě se něco podobného vyskytuje i u medicínských diagnóz. Dělá se to i ve vědě. …

Jedna věc je říct, že vracení tepelnostních přenosů energie je nemožné „v praxi“. To znamená, že je to těžké, ale pořád principiálně možné. Je však úplně jiná věc říct, že jejich vrácení je nemožné, že je to kategoricky zakázáno, stejně jako vytvoření energie tam, kde žádná energie není. Fundamentální otázka …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s názory platónskými, pokládat matematiku za sociální (kulturní) konstrukt, za formu jazyka nebo prostě za aparát, techniku určenou pro další vědy popisující reálný svět. Matematické věty vynalézáme, nebo objevujeme? Je „pí na nebesích“ (a zůstane tam, …

Tyto dvě situace mají společný rys (jedna se týká tekuté vody a druhá formování galaxií), totiž že antropické (nebo rybopické) úvahy samy nestačí k předpovědi všech aspektů. To je nevyhnutelné, pokud v krajině existuje více než jedno údolí s podporou našeho typu života. Vzhledem k existenci 10 na 500 údolí …

Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …

Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné. Fyzik Lee Smolin píše v abstraktu svého článku s názvem „Vědecké alternativy antropického principu“ toto: „Do podrobnosti je zde vysvětleno, proč antropický princip nemůže podat jakékoli falzifikovatelné předpovědi, tudíž …

Filozofové na sebe byli vždycky jako psi. Tak například Voltaire udělal kolegovi Leibnizovi to nejhorší, co se mezi filozofy muže stát, totiž ztropil si z něho srandu. V románu Candide vystupuje bizarní figura doktora Panglosse, profesora metafyziko-teologo-kosmolo-nigologie a velkého zastánce leibnizovského optimismu, tedy přesvědčení, že žijeme v nejlepším z možných …