Nabízí se otázka: I kdybychom neměli svobodnou vůli, disponujeme svobodným nechtěním, schopností dupnout na brzdu v okamžiku mezi vědomým pocitem svobodného rozhodování něco udělat a samotným chováním? K tomuto závěru dospěl Libet na základě svých výzkumů: Právo veta nepochybně máme. V nevýznamné situaci to může vypadat třeba tak, že se …
více »Problém většiny popíračů svobodné vůle
Robert M. Sapolsky se v nedávno i česky vyšlé knize „Máme na vybranou? Otázka svobodné vůle z pohledu moderní vědy“ pustil do představy svobodné vůle. V principu s ním souhlasím, je to koncept, z něhož nic testovatelného nevyplývá. A není vůbec jasné, odkud by se svobodná vůle mohla brát. Viz …
více »Polemika se svobodnou vůlí
Žádné jednotlivé zjištění ani jediná vědecká oblast to neprokážou. Ale, a to je nesmírně důležité ale, dejte všechny ty vědecké výsledky všech relevantních vědeckých disciplín dohromady a žádný prostor pro svobodnou vůli nezbude. … My ale míříme k něčemu zcela odlišnému a mám dojem, že s tím většina čtenářů nebude …
více »ChatGPT řeší starořecký problém zdvojnásobení obsahu čtverce
Vědci chtěli po modelu ChatGPT verze 4, aby vyřešil problém probíraný již v antice – zdvojnásobení (obsahu) čtverce, tj. jak dlouhou stranu má být větší druhý čtverec. Výsledky byly nečekané. Řekové k těmto problémům přistupovali primárně geometricky. Otázkou se zabýval podrobně Platon (vložil vše jako obvykle do úst Sokratovi) v …
více »Efekt motýlích křídel bývá často nepochopen
Na termín efekt motýlích křídel narazil už asi každý. Termín vymyslel americký meteorolog Edward Lorenz. Známá je i historka, jak jednou do počítačové simulace předpovědi počasí z lenosti zadal hodnoty s menším počtem desetinných míst a ke svému překvapení získal úplně odlišný výsledek. Mj. se tak jako nový obor zrodila …
více »Dutá Země a Occamova břitva
Nedávno jsem se pustil do jedné z dosud mi neznámých knih Umberta Eca: Dějiny legendárních zemí a míst. Není ani vlastně Eccovo dílo, spíše jím sestavená „antologie“ všemožných úryvků, proložená jeho komentáři. Víceméně se mi to líbilo, ani mi nevadilo, že zde Ecco dost recykloval sám sebe (např. říše kněze …
více »Úpadek vědy a konec civilizací
Máme občas tendenci si myslet, že žijeme ve zlatém věku vědy i jejích aplikací do praxe, alespoň v porovnání s minulostí. Díky kvantové fyzice máme lasery i DVD, teorie relativity umožnila GPS, medicína zase prodloužila lidský život. To všechno je pravda, jenže efektivita současné vědy je možná nevelká a nadto …
více »Vědomí je termín naprosto pustý. A umělá inteligence vtělená do kamene
O umělém životě, umělé inteligenci, kombinaci velkých jazykových modelů s kamenem. Jaké si kámen dá sám jméno? Je nějaký rozdíl mezi organismem a agentem? Théseova loď a kontinuita bytosti – nechali byste se teleportovat? Musí být inteligence vtělená, nebo může být i čistě softwarová? Jak souvisí život a vůle? Snaha …
více »Stroj na výrobu štěstí
Dáváte vždy přednost tomu, abyste znali pravdu, celou pravdu, i když je třeba nepříjemná nebo bolestivá? Nebo někdy raději pravdu ignorujete, nebo si dokonce někdy vymyslíte lež, která vám vyhovuje víc než skutečnost a která pro vás činí realitu šťastnější? Lidé, kteří jsou schopni účinného sebeklamu – tedy lhaní sami …
více »Minulost, budoucnost a směřování k rovnováze
Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …
více »
Sciencemag.cz
