Archiv článků: filozofie

Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti

O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s názory platónskými, pokládat matematiku za sociální (kulturní) konstrukt, za formu jazyka nebo prostě za aparát, techniku určenou pro další vědy popisující reálný svět. Matematické věty vynalézáme, nebo objevujeme? Je „pí na nebesích“ (a zůstane tam, …

více »

Antropický princip a problém srovnávání nekonečen

Tyto dvě situace mají společný rys (jedna se týká tekuté vody a druhá formování galaxií), totiž že antropické (nebo rybopické) úvahy samy nestačí k předpovědi všech aspektů. To je nevyhnutelné, pokud v krajině existuje více než jedno údolí s podporou našeho typu života. Vzhledem k existenci 10 na 500 údolí …

více »

Božské vlastnosti čísel

Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …

více »

Falzifikovatelnost není žádná posvátná kráva

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné. Fyzik Lee Smolin píše v abstraktu svého článku s názvem „Vědecké alternativy antropického principu“ toto: „Do podrobnosti je zde vysvětleno, proč antropický princip nemůže podat jakékoli falzifikovatelné předpovědi, tudíž …

více »

Nejlepší z možných světů

Filozofové na sebe byli vždycky jako psi. Tak například Voltaire udělal kolegovi Leibnizovi to nejhorší, co se mezi filozofy muže stát, totiž ztropil si z něho srandu. V románu Candide vystupuje bizarní figura doktora Panglosse, profesora metafyziko-teologo-kosmolo-nigologie a velkého zastánce leibnizovského optimismu, tedy přesvědčení, že žijeme v nejlepším z možných …

více »

Paradoxy Hedvábné stezky

O obchodu mezi Čínou a Euroasií na západ od ní toho většina z nás ví asi docela dost. Známe příběhy o tom, jak byla z Číny „ukradena/odnesena“ znalost pěstování hedvábí. Mimochodem podle jiné legendy se obdobně do Číny dostala vinná réva (je to pravda?). Navíc existuje i tradovaná legenda, jak …

více »

Abstraktní katalyzátory, informace a vědění

Katalyzátory jsou tedy systémy, které umožňují změny a zachovávají si schopnost je opět způsobit. Abstraktní katalyzátory jsou katalyzátory, které jsou kopírovatelné a dokážou se zachovávat: jsou to katalyzátory vytvořené z odolné informace, kterou nazýváme věděním. Nyní bych chtěla vysvětlit fascinující skutečnost, že všechny katalyzátory musí obsahovat abstraktní katalyzátor. Jinými slovy, …

více »

Co je to abstraktní katalyzátor

Právě jsem uvedla, že katalyzátor umí umožnit, nebo způsobit změny ve fyzických systémech. Popravdě řečeno, sloveso „způsobit“ získalo, obzvláště mezi fyziky, špatnou pověst. Když se řekne, že katalyzátor má schopnost způsobit určité změny, lze si to splést s nesprávným pohledem na „kauzalitu“. Ale o to tu nejde. Když řeknu, že …

více »

Sebevražda ve starověkém Egyptě a Núbii

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

více »

Polemika s multiverzem

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …

více »