Archiv článků: fyzika

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

Nové výsledky ukazují, že korelace mezi vůní a hmotností bude zřejmě složitější, než se předpokládalo. Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Neutrina byla doposud detekována ve třech variantách, zvaných „vůně“ – mionové, tauonové a elektronové. Existují také ve …

Vědci z mezinárodního experimentu NOvA zveřejnili na významné mezinárodní konferenci ICHEP v Chicagu v USA nové velmi zajímavé výsledky, které by mohly pomoci lépe porozumět chování neutrin. Analýza nových měření poukazuje na to, že korelace mezi vůní a hmotovými stavy neutrin bude zřejmě složitější, než se dříve předpokládalo. Neutrina byla …

Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …

Americký vynálezce Nikola Tesla, narozený před 160 lety, 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan v rodině srbského původu, byl vědcem, který daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory. Po skončení studií Tesla …

Podle teorie relativity závisí rychlost plynutí času na pohybu i na gravitačním poli. Vysoká gravitace (a ekvivalentně zrychlení, viz známý paradox dvojčat) tikání hodin zpomaluje, dochází k dilataci času. V jádru Země i v jádru Slunce je samozřejmě vyšší gravitace než na povrchu těchto těles (gravitační zrychlení klesá se vzdáleností …

Jedna ze (seriózních) teorií vysvětlujících vznik kulového blesku počítá s oxidací křemíku. Jde navíc o teorii vzniklou až v tomto tisíciletí, takže snad nebude vnímána jako opakování již mnohokrát recyklovaných hypotéz. Křemíková teorie praví: Nejprve do země udeří normální blesk. Teplota a elektrické pole rozloží oxid křemičitý a křemičitany, vznikne …